15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Skotští nacionalisté usilovali v roce 2022 o vyhlášení referenda o skotské nezávislosti. Hlavním důvodem bylo především nedávné vystoupení Británie z Evropské unie. Britský nejvyšší soud však rozhodl o tom, že k vyhlášení referenda potřebuje skotská strana souhlas londýnské vlády. Její členové ale argumentují tím, že referendum o nezávislosti není možné opakovat každých deset let – referendum o této otázce se totiž konalo v roce 2014.
Provence a levandule patří k sobě. V dokumentu se ukazuje, jak se vlastně olej z levandule vyrábí.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
Pořad se věnuje běžnému životu v současném Severním Irsku a ukazuje typické aspekty života v něm, jako např. hurling, farmy a whiskey.
Michail Gorbačov, jehož Západ přivítal s otevřenou náručí, je dnes doma považován za hrobníka SSSR. V oblibě je daleko za Putinem a i Stalinem. Se svou perestrojkou přišel už pozdě, nedal lidem naději na lepší život a rozdmýchal nacionalistické postoje sovětského kolosu. Dnes by podle svých slov z konce devadesátých let postupoval jinak.
Video mapuje osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Využívá jejich zápisníků, deníků, fotografií a také dobové filmové záběry. V ukázce uslyšíme vzpomínky legionářů Josefa Laciny a Jana Hanáka z doby bojů ve Francii v roce 1918, kdy se Německo posíleno o vojáky z východní fronty pokouší o novou ofenzivu. Po výzvě Národní rady se přihlásili na mobilizaci.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
Studená válka je více než čtyřicetileté období mocenského soupeření východního a západního bloku po druhé světové válce. Nedošlo sice k otevřenému střetu mezi oběma hlavními mocnostmi (Spojenými státy a Sovětským svazem), přesto bylo v některých okamžicích nebezpečí války obou bloků velké. Nejblíže k válce byl rozdělený svět patrně v říjnu roku 1962 v souvislosti s tzv. karibskou krizí.
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Odkud vlastně pocházejí Valaši, předkové obyvatel tohoto rázovitého kraje? Na jihu Valašska se nachází vizovický zámek, neprávem opomíjená kulturní památka, ale známější jsou Vizovice přece jen díky svému tekutému stříbru, slivovici.
Jen málo míst má za sebou takovou proměnu jako ukrajinská Halič. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion židů, jejich komunity byly v každém městečku a region se těšil pověsti důležitého centra židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky, další chátraly během sovětských let. My se podíváme na to, co z bohaté židovské historie v Haliči zbylo.
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.