15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Národní přírodní památka „NPP Dunajovické kopce“ je vyvýšené území nad obcí Dolní Dunajovice blízko Mikulova. Je chráněné pro svoji přírodní jedinečnost uprostřed zemědělsky využívané krajiny. Jedná se o lokalitu v minulosti obdělávanou a poté ponechanou ladem. Vytvořil se tu přírodně blízký stepní ekosystém. Ve spojení s okolními obdělávanými vinicemi a panoramatem Pálavy je toto území nesporně dalším kouzelným místem jižní Moravy.
V roce 1947 schválila OSN rezoluci o rozdělení tzv. britského mandátního území Palestiny na dvě části mezi Palestince a Židy. Zatímco Židé přijali rozhodnutí OSN s nadšením, Palestinci s rozdělením území nesouhlasili. Tím vznikl zásadní spor, který opakovaně přerostl ve válečný konflikt. Ani v roce 2023 nebyl spor o rozdělení Palestiny uspokojivě vyřešen.
Vydáme se poznávat přírodní krásy v okolí Rýna a Bádenska v čele s Černým lesem. Poté se seznámíme s tradiční výrobou dámských klobouků s bambulemi (Bollenhut), které se v rodinách dědí z generace na generaci a mohou vážit až 2 kilogramy.
Napětí na Ukrajině v posledních dnech stoupá. Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě.
Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici se domnívají, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
Vyprávění o tom, jak se hospodaří na Islandu. Pořad ukazuje rybolov, chov ovcí, islandských koní i využití geotermální energie.
Všechny cesty vedou do Říma. Ale víte, kam přesně? Odkud pochází mramor z baziliky sv. Petra? Ukázka historického centra Říma nás seznámí také s tím, jaký otisk zanechali v italské kuchyni Židé a co s nimi papež Pavel IV. provedl?
Jak vypadal svět po první válce a jaké postavení v něm měly malé státy? V čem se svět definitivně změnil a jakou roli v této proměně hrála Společnost národů? Jakým problémům čelily nově vzniklé státy? O těchto otázkách více promluví historici v pořadu Historie.cs.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Na počátku 20. století se v Evropě začala šířit vlna vystěhovalectví do Jižní Ameriky. Především Brazílie a Argentina potřebovaly kolonizovat svá rozsáhlá území a nabízely novým obyvatelům velmi výhodné podmínky, velké pozemky, a dokonce i palubní lístek z Hamburku... Podmínky zde byly přesto tvrdé a Čechoslováci, kteří sem přicházeli, si nově nabytý majetek museli tvrdě zasloužit.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.