15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V lednu 1933 se Adolf Hitler stal říšským kancléřem, čímž se nacisté dostali k moci. Pasáž z francouzské dokumentární série Apokalypsa: 2. světová válka (2009) objasňuje prostřednictvím komentáře a dobových záběrů cestu nacistů k moci a jejich cíle, respektive „úkoly", které si vytyčil Hitler ve své knize Mein Kampf.
Brit Michael Edwards se nestal v roce 1988 v Calgary olympijském vítězem. Skončil suverénně poslední, o dvacet metrů za svými soupeři. Vyčníval také kvůli svému nesportovnímu vzhledu. Nosil totiž silné brýle a měl oproti ostatním skokanům nadváhu. I když jeho účast na olympiádě vzhledem k výkonům vyvolala různé diskuze, stal se miláčkem publika. Příběh „Orla Eddieho“ inspiroval i americké filmaře.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uvidíte záběry z Nového Mexika, kde po válce pokračovali vědci z nacistického Německa pod vedením Wernhera von Brauna ve vývoji raket, a záběry z ruské základy Kapustin Jar, kde probíhaly zkoušky ruského tajného zbrojního raketového programu. Uslyšíte komentáře novinářů k poválečnému vývoji.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
V reportáži pořadu Objektiv (2024) se vydáme za nejznámějšími symboly hlavního města USA. Navštívíme budovu Nejvyššího soudu a Kapitol, uvidíme slavná muzea a galerie, zastavíme se u Washingtonova monumentu a zažijeme atmosféru oslav Dne nezávislosti.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Je to tak nějak součástí lidské přirozenosti – krátit si cesty a hledat zkratky. A když zkratka není k nalezení, tak si ji lidé prostě udělají. Německo leží, jak známo, na břehu dvou moří, mezi kterými se nachází Dánsko. A kdo chce na lodi z jednoho moře do druhého, musí dánský poloostrov obeplout. Že to námořníkům vadilo od nepaměti, dokládají plány a výkresy nové lodní cesty, která by překážející poloostrov protnula a lodím ušetřila stovky kilometrů obeplouváním.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.