15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Island leží na střetu euroasijské a severoamerické litosférické desky. Díky tomu je vulkanická činnost na ostrově zcela běžnou součástí života a místní lidé se energii zemského nitra snaží využít ke svému prospěchu. Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull však v roce 2010 na týden paralyzoval leteckou dopravu v celé Evropě.
Všechny cesty vedou do Říma. Ale víte, kam přesně? Odkud pochází mramor z baziliky sv. Petra? Ukázka historického centra Říma nás seznámí také s tím, jaký otisk zanechali v italské kuchyni Židé a co s nimi papež Pavel IV. provedl?
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
Vypravíme se do Budapešti, kde si prohlédneme místní nejznámější pamětihodnosti: Budínský hrad, budovu maďarského parlamentu, Rybářskou baštu, více než stovku termálních pramenů, největší zemědělské muzeum v Evropě a spousty dalších unikátních architektonických, uměleckých i přírodních památek.
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Ukázka z československého televizního vysílání ze 6. května 1986. Rozhovor s hlavní hygieničkou ČSSR o možných zdravotních rizicích v souvislosti s výbuchem jaderné elektrárny. Hygienička diváky informuje o probíhaném testování potravin, kojenecké výživy a životního prostředí, varuje také před šířením paniky a neindikovaným užíváním jodových přípravků.
Jak se proměnil pohled Velké Británie na Československo v průběhu druhé světové války? Které faktory ovlivňovaly československo-britské vztahy v tomto období? Jakou roli v této proměně sehrála mnichovská dohoda, Winston Churchill nebo působení Edvarda Beneše? A jak je přijetí mnichovské dohody dodnes vnímáno v britském politickém prostředí? O tom více v pořadu Historie.cs.
LOH v Mexiku se konaly krátce po zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Při slavnostním ceremoniálu povstal při nástupu československé delegace celý stadion. Situace ovlivňovala samozřejmě i vztahy mezi našimi sportovci a reprezentanty zbytku východního bloku. Podívejte se na vzpomínky tehdejších československých reprezentantů. Podobně po napadení Ukrajiny Ruskem začali diváci vyjadřovat na sportovních událostech podporu závodníkům z Ukrajiny.
Reportáž Objektivu (září 2025) nás zavede do Sýrie, země zničené dlouholetou občanskou válkou. Ta sice již fakticky skončila, situace v zemi je však stále velmi nestabilní a následky války jsou patrné dodnes. Jak se lidem žije v Sýrii dnes, nám přiblíží reportáž ze dvou syrských měst - hlavního města Damašku a třetího největšího syrského města Homsu. V reportáži kromě toho ale uvidíme i řadu významných syrských památek.
V podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024) nás reportér Tomáš Vlach seznámí s bezpečnostní situací v Pobaltí. Popisuje, jak situace vypadá v tzv. Suvalském koridoru, tedy území na hranici Polska a Litvy, které se nachází mezi Ruskem a Běloruskem a je experty považováno za nejnebezpečnější region pro možný útok ze strany Ruska. Vysvětluje také, jak se Pobaltí na možný útok chystá, jaká je jeho pravděpodobnost nyní a jak to vidí experti do budoucna.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Boje o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 jsou především ozbrojeným konfliktem o území převážně obývané Armény, ale nejen to. Tato válka je důsledkem neklidné a složité historie celého regionu, ve které se mísí ozvěny válečných zločinů spáchaných v první válce o Náhorní Karabach na obou stranách, geopolitické zájmy regionálních mocností, jako je Rusko nebo Turecko, odhodlání Arménů bránit svou křesťanskou identitu nebo prostá touha obyčejných lidí udržet si svůj vlastní domov. Ve dvou rozhovorech si vysvětlíme zájmy obou stran konfliktu a porovnáme první a současný konflikt o karabašský region.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.