15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Poloostrov Cornwall je nejzápadnějším a zároveň nejjižnějším místem Velké Británie. Nedaleko jeho pobřeží leží malý ostrov St Michael's Mount, na který je možné vydat se i pěšky, ovšem jen za odlivu. Při procházce po cornwallském pobřeží nám bude představena jeho tajemná historie.
Výroba krajek v Belgii probíhá již více než 800 let. Největší rozvoj nastal v 16. století společně s tvorbou gobelínů, které můžeme najít také na českých zámcích. I v současnosti je poptávka po krajkách a gobelínech stále vysoká, jelikož se jedná o uznávané ruční práce.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
V okolí Kaliningradu se těží takzvané baltské zlato neboli sluneční kámen. Řeč je o jantaru, fosilizované pryskyřici stromů. S Miroslavem Karasem navštívíme jantarový lom, dílnu, kde se vyrábí jantarová bižuterie, a zavítáme na Kurskou kosu, 98 kilometrů dlouhý pás země obklopený mořem a tvořený převážně písečnými dunami.
OSN zahrnuje 193 zemí světa. I když má každá země svou vlajku, některé jsou si velmi podobné, a to hlavně kvůli použitým barvám. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč obsahuje většina vlajek červenou, modrou a bílou nebo zda použité barvy znamenají pro státy to samé? Odpovědi přináší pořad What the fact (2024).
Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.
Boje o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 jsou především ozbrojeným konfliktem o území převážně obývané Armény, ale nejen to. Tato válka je důsledkem neklidné a složité historie celého regionu, ve které se mísí ozvěny válečných zločinů spáchaných v první válce o Náhorní Karabach na obou stranách, geopolitické zájmy regionálních mocností, jako je Rusko nebo Turecko, odhodlání Arménů bránit svou křesťanskou identitu nebo prostá touha obyčejných lidí udržet si svůj vlastní domov. Ve dvou rozhovorech si vysvětlíme zájmy obou stran konfliktu a porovnáme první a současný konflikt o karabašský region.
Historické souvislosti otrokářství v Kolumbii; historie místního povstání „nezkrocených“, tedy otroků. Ukážeme si také dnešní život jejich potomků, kulturu a unikátní jazyk, který si vytvořili uprchlí otroci původem ze všech koutů Afriky, aby se spolu domluvili.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Ukázka je z dokumentu o Ernestu Denisovi z roku 2023. Zazní v ní komentáře francouzských i českých historiků k jeho osobě, ale i citace z vlastních textů Ernesta Denise. Uvidíme odhalování jeho pomníku a záběry z muzea v Darney. Dozvíme se, že se tento francouzský historik celoživotně zajímal o postavení slovanských národů a jeho podpora (publikování článků, založení časopisu) byla důležitá zejména v době formování myšlenky samostatného státu od roku 1914.
Po roce 1948 se československá rozvědka na pokyn Moskvy zapojila do celé řady akcí proti novému nepříteli, západoevropským státům. Stopy její činnosti najdeme během celého období totalitního Československa. V této pasáži se zaměříme na padesátá léta, kdy se československá rozvědka zapojila do suezské krize a kdy se snažila zabránit sbližování Francie a Německa atentátem na štrasburského prefekta.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.