15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
V roce 1998 došlo k uzavření tzv. Velkopáteční dohody, která uzavřela více než 30 let trvající konflikt mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku a s ním spojený terorismus. I když dodnes trvá klid, pořád se vyskytují drobné incidenty, naposledy kolem britského odchodu z Evropské unie. Jak obtížná byla cesta k tomuto kompromisu? Které kroky na cestě k němu byly nejnáročnější?
Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k objevu rozštěpení jádra uranu. Společnost si samozřejmě uvědomovala, že takový objev - zrovna v Německu - s sebou může přinést ničivé důsledky. Stejné pocity sdílela i řada vědců, včetně Alberta Einsteina nebo Lea Szilárda. V pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se více dozvíte o tom, jaké reakce vyvolal jejich dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi, i o tom, jaké stanovisko k tomuto dopisu Einstein zastával po válce.
Na přelomu let 1938 a 1939 došlo v Německu k přelomového vědeckému objevu, totiž ke štěpení jádra uranu. Tato událost stála na samém počátku objevu atomového bomby. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) zazní v rozhovoru s historikem vědy bližší předpoklady německého jaderného výzkumu. Dále je pak představen Werner Heisenberg, hlavní osobnost tehdejší německé vědecké scény. Rozhovor se soustřeďuje zejména na otázky, proč Heisenberg neemigroval do USA, zda ho lze jako vědce srovnávat s Oppenheimerem nebo jak málo stačilo k tomu, aby se stal objektem atentátu.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
Počátkem února 2022, necelé tři týdny před útokem Ruska na Ukrajinu, se zpravodajský štáb České televize vydal na ukrajinsko-ruské pomezí. Natáčel na jednom z mála zpevněných přechodů mezi oběma zeměmi, ve strategickém městě Volčansk, a také v Charkově. Jak se tehdy místní obyvatelé připravovali na možný konflikt?
Kde hledat kulturní a duchovní kořeny naší země? Nejspíš tam, kam vedla misie bratří Cyrila a Metoděje ze Soluně, do centra Velkomoravské říše. Cesta Dolňáckem, úrodným krajem Dolnomoravského úvalu, nás zavede na soutěž sekáčů pod zámkem Buchlov, dále do komunistického vězení pro politické vězně v Uherském Hradišti, do skanzenu v Modré nebo do Velehradu, jednoho z nejvýznamnějších náboženských center Evropy.
Dokument stručně shrnuje historii a situaci v Afghánistánu a pomocí rozhovorů přináší informace o postavení a roli žen v této asijské zemi.
Na olympiádě v Tokiu 2021 vzbudil její příběh rozruch. Běloruská atletka Kristina Cimanouská požádala o ochranu policii, když ji režim běloruského vládce Lukašenka poslal náhle domů. Pro pořad Reportéři ČT natočila v roce 2021 rozhovor ve Varšavě, která jí poskytla před diktátorem útočiště. Mezitím běloruský režim nadále utahuje šrouby. Co se vlastně sprinterce přihodilo?
Je v dnešním sjednoceném Berlíně stále patrný rozdíl mezi Západním a východním Berlínem? Můžeme odpovědět ano i ne. Jak to? Východní Berlín je typický hustou tramvajovou sítí či panelákovou výstavbou. V místech, kde vzniká nová zástavba, jsou však už rozdíly mezi východem a západem velmi malé. Stejně tak mizí i rozdíly mezi obyvateli obou bývalých částí města.
V okolí Kaliningradu se těží takzvané baltské zlato neboli sluneční kámen. Řeč je o jantaru, fosilizované pryskyřici stromů. S Miroslavem Karasem navštívíme jantarový lom, dílnu, kde se vyrábí jantarová bižuterie, a zavítáme na Kurskou kosu, 98 kilometrů dlouhý pás země obklopený mořem a tvořený převážně písečnými dunami.
Dokument představuje počátky křesťanství v Irsku. Ukazuje jeho památky literární i architektonické a seznamuje diváka se svatým Patrikem, který je tamním patronem křesťanství.
13 745
771
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.