15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Emil Skamene je vynikající vědec, který o vlásek unikl smrti, když ho zachránil německý voják z Haliče z města Bučač, pár dní před vyvražděním tamního židovského obyvatelstva. O svém židovském původu a tragickém osudu celé rodiny se dozvěděl až ve svých třiceti letech. Do té doby nic netušil.
Tzv. jomkupirská válka v roce 1973 byla odvetou arabských států v čele s Egyptem za šest let staré ponížení v tzv. šestidenní válce. Egypt a Sýrie zaútočily během židovského svátku Jom kipur (den smíření) a i díky selhání izraelských zpravodajských služeb Izrael značně překvapily. Ten však i za cenu vysokých ztrát definitivně uhájil svoji nezávislost. Reportáž Událostí u příležitosti 40. výročí války (2013) přináší i vzpomínky izraelských veteránů s československými kořeny na válečné dění.
V letech 1950–1953 probíhala válka na Korejském poloostrově, která si vyžádala nejméně 2,5 milionu lidských životů. Fakticky šlo o důsledek druhé světové války. Mezi znesvářenými stranami nebyla nikdy podepsána mírová dohoda, ale pouze příměří. To rozdělilo Korejský poloostrov napůl podél 38. rovnoběžky. Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou jsou ale dodnes velmi napjaté a válka formálně stále trvá. Severokorejská strana příměří několikrát vypověděla.
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách Rusko napadlo Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu.
Na dnešním vzhledu Bukurešti se podepsali především francouzští architekti, díky nimž se město často označuje jako Paříž východu, i rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu, který proslul svými monumentálními stavbami. V reportáži z Objektivu (2025) si prohlédneme bukurešťské bulváry s četnými fontánami, neoklasicistní rumunské Athenaeum, Palác parlamentu i největší pravoslavnou katedrálu na světě.
Africký Kamerun je bývalá německá kolonie na pobřeží Guinejského zálivu. Na území přibližně šestkrát větším, než je Česká republika, žije asi 25 milionu lidí. Přestože životní úroveň v Kamerunu není vysoká, jedná se na africké poměry o poměrně stabilní stát, kde již více než čtyřicet let vládne stále stejný prezident. Kamerunu se však především vyhýbají etnické konflikty, které jsou tak typické pro řadu okolních zemí.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
Polský hnědouhelný důl Turów je stále středem sporu. Zatímco Češi z Libereckého kraje peticí protestují proti rozšíření těžby, Poláci teď poslali do Bruselu petici za záchranu dolu. Jak se Evropská komise k peticím o těžbě uhlí postaví, zatím jasné není.
Vyprávění o portugalském Cabo da Roca, které je nejzápadnější částí Evropy. Tato oblast bývá popisována jako místo, kde končí země a začíná moře.
Pyrenejský poloostrov pokrývají statisíce hektarů vinic. Na pobřeží Biskajského zálivu se pěstují hrozny na výrobu populárního vína txacoli. To hraje mimořádnou roli v baskické kultuře. Navštívíme místní vinařství a dozvíme se i něco o pěstování vinné révy. Jak uvidíme, vinařské regiony jsou zajímavé moderní architekturou, která zapadá do okolní krajiny.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.