03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Navštívíme Drábské světničky v CHKO Český ráj. Kdysi bývaly středověkým hradem, o jehož původu však mnoho nevíme. Jisté ovšem je, že se tu během třicetileté války skrývali obyvatelé z okolí a za 2. světové války partyzáni z řad horolezců.
Spojení s minulostí skrze krajinu je pravdivější a silnější než prostřednictvím písemností. I v krajině se dá číst a naslouchat starým příběhům, z kterých mrazí. Za jedním z nich se vydáme do podhůří Krušných hor. V okolí obce Přestanov zaujme několik pomníků připomínajících bitvu u Chlumce z roku 1813, kdy se zde rakouská, pruská a ruská armáda střetla s Napoleonovou armádou. Desítky tisíc padlých zde bylo narychlo zahrabaných do země, těla se však po deštích objevovala na povrchu a zemědělci zde odmítali obdělávat půdu. Až 17 let po bitvě vznikl přenesením ostatků nejpočetnější hromadný hrob u nás, který sdílí vojáci bez ohledu na národnost a zem, za kterou padli.
Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Městečko Kotor na pobřeží Jaderského moře je považováno za nejhezčí místo Černé Hory. Od roku 1979 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Malebné uličky Kotoru jsou plné koček, které tu mají dokonce i vlastní muzeum a kavárny. Nedaleko města protéká řeka Tara, oblíbená pro adrenalinové sporty.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.