16:18
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje válku v Bosně mezi lety 1992 až 1995.
Hlavní město Lotyšska a největší město Pobaltí nezklame milovníky architektury. Historické centrum Rigy, někdejšího hanzovního města, je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě několika středověkých sakrálních památek se město vyznačuje výraznou secesní architekturou.
Historie, současnost a budoucnost moskevského metra v reportáži zahraničního zpravodaje ČT.
Na cestu rozsáhlým územím Uralu se vydáme z jeho hlavního města Jekatěrinburgu. Je čtvrtou největší metropolí země a žije zde přes milion obyvatel. Mezi známé osobnosti, které toto město dalo světu, patřil maršál Žukov a z místního parlamentu to v politice nejvýše dotáhl Boris Jelcin. Smrt zde naopak nalezl poslední ruský car Nikolaj II. s rodinou. Z Jekatěrinburgu se vydáme i na další zajímavá místa na pomezí Evropy a Asie, například do historického hornického města Zavod, do Kungurské ledové jeskyně a do duchovního centra Verchaturje s monumentálním klášterem.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i valašský odzemek, improvizovaný mužský tanec skočného rázu charakteristický pro celý karpatský oblouk. Jak vypadá a kde se vzal?
Vyvolený národ pod vedením Mojžíše putoval 40 let po poušti. Na hoře Sinaj bylo Mojžíšovi vyjeveno desatero přikázání. Z hory Nebo mohl pohledět na zaslíbenou zemi. V Jeruzalémě byl pak vystavěn chrám, po jehož zničení zbyla jen zeď. Zeď nářků je jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst Židů. Mezi další patří například hroby židovských velikánů. V Izraeli lze najít také křesťanská poutní místa. Hlavním cílem křesťanských poutníků je bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazuje, jak nás přesahují.
Americký výrobce elektromobilů Tesla se kvůli otevření nového prodejního a servisního centra v čínské oblasti Sin-ťiang v roce 2020 opět stal terčem kritiky. Čína čelí obviněním, že se v Sin-ťiangu dopouští porušování lidských práv u tamních etnických Ujgurů. Elona Muska pak demokratický svět viní z toho, že jeho podnikání v oblasti nehumánní postupy Číny ignoruje a vlastně legitimizuje. Tesla však není jedinou korporací, která v oblasti působí.
Před dvaceti lety, v březnu 2001, zničili islámští extremisté nenahraditelnou dvojici kamenných Buddhů v afghánském Bámjánu, pocházejících z přelomu 6. a 7. století. Ačkoliv se proti tomuto barbarství extrémního islámu stavěla celá řada muslimů, podle tehdejšího tálibánského vůdce jejich existence odporovala Koránu. Tálibán se mstil i politicky. Místní se na likvidaci odmítali podílet a slova jako Tálibán nebo Afghánistán tehdy vstoupily do myslí lidí po celém světě. Za pár měsíců poté došlo k teroristickému útoku 11. září na Světové obchodní centrum.
Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
V letech 1950–1953 probíhala válka na Korejském poloostrově, která si vyžádala nejméně 2,5 milionu lidských životů. Fakticky šlo o důsledek druhé světové války. Mezi znesvářenými stranami nebyla nikdy podepsána mírová dohoda, ale pouze příměří. To rozdělilo Korejský poloostrov napůl podél 38. rovnoběžky. Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou jsou ale dodnes velmi napjaté a válka formálně stále trvá. Severokorejská strana příměří několikrát vypověděla.
V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.
S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.
11 731
629
3 574
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
