04:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015–2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Hrubý Jeseník je spojován především s Pradědem, nejvyšší horou tohoto pohoří, i celé Moravy. Málokdo však ví, že název Praděd se začal pro tuto horu používat až v 19. století. Cestou z Pradědu do lázeňského městečka Karlova Studánka je zcela jedinečná přírodní rezervace, údolí Bílé Opavy.
Nebezpečné oteplování planety pociťujeme už nyní, časté záplavy, lesní požáry i vymírání řady živočišných druhů. Jak to ale bude vypadat za pár desítek let? Odhaduje se, že do roku 2100 bude průměrná teplota Země o 2 až 4° C vyšší. Záležet bude hlavně na našem přístupu. Kolik se bude spalovat fosilních paliv a jaké budou emise skleníkových plynů.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
V Bezděkově v Olomouckém kraji se nachází rodinná farma s levandulovými poli. Součástí farmy je i prodejna s výrobky z levandule a majitelé farmy rovněž provozují levandulovou kavárnu a pořádají festivaly. V ukázce uvidíme sklizeň i zpracování a dozvíme se také něco o historii pěstování levandule.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Fotbalové mistrovství světa se v roce 1934 konalo ve fašistické Itálii. Itálie i Německo snily o společném finále, průběh samotného turnaje se pak snažili ovlivnit oba fašističtí vůdci Mussolini i Hitler. „Vysněné“ finále Itálie versus Německo se však nekonalo. V semifinále totiž Němci nestačili na československé fotbalisty, kterým podlehli před očima samotného Adolfa Hitlera 1:3. Finálový zápas Itálie : Československo patrně silně ovlivnil rozhodčí, který se před zápasem sešel s Mussolinim a během hry toleroval místy až brutální hru Italů. Po jednom z řady italských faulů padla i vyrovnávací branka Italů. Českoslovenští fotbalisté sice dosáhli historického úspěchu, ale zůstal jim pocit, že zlato jim bylo doslova ukradeno.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.