02:35
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Jednu z nejvýraznějších meziválečných staveb v Ostravě představuje Dům umění, ve kterém dnes sídlí Galerie výtvarného umění v Ostravě. Jak probíhala výstavba budovy a jak sloužila v meziválečném období? O tom se více dozvíme ve videu.
Státní bezpečnost využívala za minulého režimu desítky tisíc spolupracovníků, od nichž získávala různorodé informace, které pak zpracovávala a vyhodnocovala. Každý rok jich zaměstnávala několik tisíc, i když málokdo se stal agentem dobrovolně. Jak „snadné“ bylo stát se v totalitním státě spolupracovníkem a co to obnášelo, si můžeme ukázat na příběhu dvou bývalých spolužáků z vysoké školy, Jiřího Umlaufa a Petra Mičky.
Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná?
Zpravodajství z roku 1946 o práci ve znárodněných závodech a na znárodněných polích. O dosaženém se hovoří jako o „plodu revoluce“.
Československá televize připravovala vedle zábavných pořadů a zpravodajství i publicistické pořady. Podívejte se na ukázku jednoho z nich, který se jmenoval Mladýma očima a měl být patrně sondou do života mladých a jejich starostí a problémů na počátku sedmdesátých let.
Víceúčelový Stadion odbojářů vznikl v polovině 50. let minulého století v centru Ostravy. Jednalo se tehdy o největší stadion v Československu, jeho kapacita byla neuvěřitelných 60 tisíc lidí. Stavěl se však velmi svérázným způsobem. Na konci 90. let došlo z důvodu špatného technického stavu stadionu k jeho demolici a dnes v těchto místech stojí obchodní centrum. Smutný je rovněž osud architekta stadionu Rudolfa Šajdka, který byl odsouzen k 12 letům vězení.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
David Vávra vypráví o slovinském architektovi Josipu Plečnikovi a jeho stavbách v ČR i ve Slovinsku. Ukazuje například Plečnikovy stopy na rekonstrukci Pražského hradu, unikátní kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech nebo Plečnikem navrženou Obchodní a průmyslovou komoru v Lublani.
Relikviář sv. Maura patří k nejvzácnějším památkám na našem území, jehož hodnota se srovnává i s korunovačními klenoty. Čím je právě tento relikviář tak významný? A jak se k nám vůbec dostal? To nám prozradí průvodkyně hradu a zámku Bečov nad Teplou.
13 250
745
4 537
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.