portály České televize
menu

Často hledáte:

Božena Němcová digitální gramotnost aktivní naslouchání Jan Neruda Večerníček

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Kdo vymyslel semafor?

Semafor vnímáme nejen jako běžnou součást dopravy, ale objevuje se i v takových oblastech jako jídlo nebo fotbal. Rozumí mu každý, málokdo však zná jeho historii. Podívejte se, kdy a kde došlo ke vzniku prvního semaforu.

Z pořadu:

What the fact? Přehrát celý pořad

Témata:

Novověk - světové dějiny Moderní doba - české dějiny Moderní doba - světové dějiny

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Dějepis

Klíčová slova:

doprava dopravní značení automobil semafor

Mohlo by vás také zajímat

Novověk - světové dějiny

Další videa
Turín – skrytá a neprávem opomíjená metropole Itálie
04:27

Turín – skrytá a neprávem opomíjená metropole Itálie

Turín je metropolí italského Piedmontu. Na rozdíl od většiny italských měst s typicky renesanční architekturou v Turíně převažuje architektura barokní. Za zmínku stojí Castello del Valentino. Najdeme tu ale i hrad Borgo Medievale inspirovaný středověkem.
Jak se stavěla Eiffelova věž v Paříži
06:07

Jak se stavěla Eiffelova věž v Paříži

Eiffelova věž v Paříži byla postavena u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889. Původně byla zamýšlena jako dočasná stavba, ale nakonec ji můžeme obdivovat dodnes. Je symbolem Paříže i celé Francie, ale také věku průmyslové revoluce a schopností tehdejších vynálezců a stavitelů. Podívejte se na počátky stavby velkého Eiffelova díla a zjistěte, v čem spočívá dodnes jeho mimořádnost.

Neonacista na návštěvě Osvětimi
14:29

Neonacista na návštěvě Osvětimi

Jak to asi dopadne, když do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zavítá kovaný neonacista a popírač holokaustu? Zviklá ho snad to, co na vlastní oči uvidí? Přesvědčí ho osobní výpověď staré ženy, která tábor smrti a plynové komory přežila? Lidé nejčastěji věří tomu, čemu věřit chtějí, co zapadá do jejich vidění světa. Jsou slepí a hluší vůči pádným argumentům, naopak velmi snadno podlehnou pofidérním názorům a pseudodůkazům na internetu. I když někdy život přichystá nečekaná překvapení, jak se Dalibor sám přesvědčí.
Rekonstrukce bitvy u Jankova
05:39

Rekonstrukce bitvy u Jankova

Jedním ze způsobů, jak přitáhnout k historii širokou veřejnost, bývají rekonstrukce bitev. Bitva u Jankova (1645) se řadí k nejkrvavějším bitvám třicetileté války. Video nám nabídne pohled na to, jak tuto bitvu rekonstruují historičtí nadšenci v současnosti, a to vše za doprovodu komentáře o průběhu bitvy.

Moderní doba - světové dějiny

Další videa
Vizuální gramotnost
PL
Vizuální strategie propagandy
02:08

Vizuální strategie propagandy

Podíváme se na vizuální praktiky, které používala nacistická a komunistická propaganda. Americký teoretik designu Steven Heller vysvětluje, jak propaganda funguje vizuálně a jaké má cíle. Doplňují ho Jiří Přibáň, právník a sociolog, a výtvarník Karel Haloun.

Mao Ce-tung
04:05

Mao Ce-tung

Po druhé světové válce propukla v Číně občanská válka, kterou vyhráli čínští komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Ten zavedl v zemi komunistický režim, který tam vládne dosud, byť s úpravami a reformami. Dodnes je tento čínský vůdce mnohými uctíván, zejména mladá čínská generace ho ale vnímá kriticky. V zahraničí je považován za diktátora, který přinesl smrt mnoha milionům lidí.
PL
LOH Melbourne 1956
03:14

LOH Melbourne 1956

Letní olympijské hry se poprvé na jižní polokouli konaly v roce 1956 v Melbourne. Byly to hry, které měly několik zvláštností. Část se jich konala mimo Austrálii a také doba konání (listopad) byla neobvyklá. V tomto roce se vyhrotila mezinárodní situace v podobě povstání v Maďarsku a tzv. suezské krize. Sportovci byli vítání emigranty, kteří s nimi chtěli navázat kontakt, protože neměli žádné zprávy z domova. Ale součástí výpravy byly i tzv. očka monitorující nežádoucí styky se Západem. Výprava měla odcestovat okamžitě po skončení her, ale jejich letadlo mělo poruchu. Z obavy, aby se někteří třeba během čekání na opravu nerozhodli emigrovat, museli odjet okamžitě ruskou lodí do Vladivostoku a pak vlakem přes celou Sibiř až do do Moskvy. Cesta trvala tři týdny.

PL
Nová fakta o vraždě J. F. Kennedyho 54 let po atentátu
04:51

Nová fakta o vraždě J. F. Kennedyho 54 let po atentátu

John Fitzgerald Kennedy byl čtvrtým americkým prezidentem, který byl zavražděn v úřadu. Jak k atentátu došlo? Pátek 22. listopadu 1963 měl být pro J. F. Kennedyho neoficiálním zahájením kampaně za znovuzvolení. Půl hodiny po poledni v texaském Dallasu jeho život ukončil atentát, jehož okolnosti nepřestávají vyvolávat otázky. Byl vrahem Kennedyho skutečně Lee Harvey Oswald? Jaký byl střelcův motiv? Jednal sám? Spekulace dlouhé desítky let živil fakt, že dokumenty o vraždě pětatřicátého prezidenta USA částečně skončily v režimu utajení.

Moderní doba - české dějiny

Další videa
Studenti proti totalitě: Únor 1948
01:54

Studenti proti totalitě: Únor 1948

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.
Václav Havel a Jiří Hájek o Chartě 77
04:43

Václav Havel a Jiří Hájek o Chartě 77

Exministr zahraničí z roku 1968 Jiří Hájek vysvětluje Václavu Havlovi důsledky podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Řeší i možnosti spolupráce disentu s bývalými komunisty a dalšími opozičními skupinami při tvorbě dokumentu později známého jako Charta 77.
Seznamy příslušníků StB
02:33

Seznamy příslušníků StB

V roce 1990 byla zrušena Státní bezpečnost. Část jejich příslušníků byla převelena do jiných orgánů, část propuštěna. Část svazků byla zničena. Nikdy se dosud ani nepodařilo zveřejnit úplné seznamy příslušníků a spolupracovníků StB, V 90. letech byly zveřejněny takzvané Cibulkovy seznamy, které byly ale nepřesné.

Zvědavá kamera: Znovu jaro
01:55

Zvědavá kamera: Znovu jaro

Nikdy neodvysílaný pořad ČST z roku 1969. Co je to duch národa? Farář Vladimír Šimek odpovídá na otázku, co by řekl Janu Zajícovi, kdyby se s ním setkal před odjezdem do Prahy. Otázky pokládal redaktor Ota Nutz.

ČT edu nejsou pouze videa

13 461

videí

755

námětů do
výuky

4 583

pracovních
listů

1 288

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání