10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
Vesnice v blízkosti velkých měst procházejí obrovskou změnou. Do satelitů vytvořených na jejich okrajích se stěhují tisíce obyvatel z měst. Nejedná se však o postupný přirozený vývoj, naopak výstavba má často živelný průběh a vesnice na takový nápor nejsou připravené. Pořad ukazuje dopady těchto změn.
Jan Kašpar byl snad nejslavnější průkopník českého letectví, snílek a letecký konstruktér. Proslavil se zejména ukázkami svých vzlétnutí a přistání s Blériotem, z nichž první se odehrála před zraky tisíců diváků na pardubickém letišti. V Pardubicích však navštívíme i zámek, Pernštýnské náměstí nebo závodiště, kde se koná Velká pardubická.
Horská bouda Dvoračky ležela v západní části Krkonoš v nadmořské výšce 1140 m. n. m. pod známou horou Kotel. Tato původní dřevěná horská bouda musela však být v roce 2023 stržena z důvodu statiky porušené dřevomorkou. Brzy poté byla zahájena výstavba její repliky. Hned vedle Dvoraček se nachází mnohem honosnější stavba, novodobý horský hotel Štumpovka.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Reportáž Objektivu (2025) nás vezme do Zambie na plavbu po řece Zambezi. Řeka je známá především díky Viktoriiným vodopádům, na jejím toku ale najdeme mnoho dalších méně známých, ovšem neméně krásných vodopádů. Obrovský význam má řeka Zambezi nejen pro turisty, ale zejména pro tamní obyvatele a ekosystém. Kvůli klimatické změně však čelí řeka a život v ní i jejím okolí mnoha problémům a výzvám.
Téměř dvě třetiny rozlohy Mongolska zabírají stepi. Na většině území nenajdeme zpevněné cesty, proto je nejoblíbenějším dopravním prostředkem po stepích kůň, který je neodmyslitelně spjatý s životem mongolských pastevců. Podívejte se sami.
Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny jako důsledek boje s kůrovcem jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.