02:10
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Jaké byly následky úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Černobylu? Co je to radioaktivní spad a jaké jsou jeho vlivy na faunu, flóru a člověka? Jak by vypadala krajina po výbuchu jaderné pumy? A jak to v Černobylu a jeho bezprostředním okolím vypadá dnes? To vše nám popíše Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v ČR.
Pořad jednoduše a stručně vysvětluje princip činnosti mikrovlnné trouby.
Vysvětlení, na jakém principu funguje mikrovlnná trouba. Součástí ukázky jsou také nebezpečné pokusy v mikrovlnné troubě, na jejichž základě se vysvětlí, v kterých případech mikrovlnka jiskří.
Co se stane s hořícím plamenem zapalovače, když ho obklopíme měděnou pružinou? Plamen po chvíli téměř ztratí barvu. Mezi pružinou a plamenem přechází vnitřní energie a teplota, záření plamene má proto nižší vlnovou délku, než je dolní hranice viditelného světla.
Jak si můžeme sestavit vysílačku? Vysvětlíme si, jak fungují radiové vlny a bezdrátová telegrafie a pak si s pomocí českých radioamatérů postavíme z několika vyřazených součástek vlastní vysílačku. Co k tomu potřebujeme a jak co zapojit? A kde se vzalo slovo radioamatér? S čím vším jejich vysílačky pomáhají? Všechno si vysvětlíme a nakonec se pokusíme s pomocí naší vysílačky navázat kontakt.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Po krátkém úvodu z historie laserů, optických vláken a vedení světla sklem či vodou, si předvedeme pokusy se světlem a jeho lomem. Ukážeme si také výrobu superčistého skla jako základu pro výrobu optických vláken. Představíme si různé typy laserů a také se dozvíme něco o nejpřesnějších hodinách v České republice.
Radioaktivitu objevil náhodou francouzský vědec Henri Bacquerel. Michael vám poví, jakým způsobem k objevu došlo. Poté polská vědkyně, Maria Curie Sklodowska, pomohla tento objev vysvětlit.
Stanovit správnou diagnózu včas často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Jednou z metod, která umožní rychle a přesně ukázat umístění a velikost nádoru, je pozitronová emisní tomografie. Ta však vyžaduje přípravu radioaktivních kontrastních látek, které se na nádor naváží a pak při vyšetření zobrazí. Používá se k tomu urychlovač částic. Radioaktivní látka však rychle ztrácí svou aktivitu – za pouhé dvě hodiny se jí rozloží polovina. Po delší době by už byla neúčinná. Proto specialisté nesmějí ztratit ani minutu a injekci podat maximálně dvě hodiny od její výroby. Jinak se zpozdí vyšetření pacienta, a tedy i léčba a úleva od bolesti. Podívejte se, jak pracují specialisté v Belgii.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
