01:53
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.
Železnice se stala nedílnou součástí pražské hromadné dopravy. Příměstské vlaky denně využívá přes 100 tisíc cestujících. Nejvytíženější jsou nádraží Hlavní, Masarykovo a Smíchov. Nápor cestujících roste, a tak stále vznikají nová nádraží i zastávky.
Jako Zubrnická museální železnice je dnes známá trať vedoucí z Velkého Března do Verneřic. Trať je pozoruhodná tím, že v úseku 15 km překonává výškový rozdíl 427 m. Provoz začal v roce 1890, hlavním cílem byl převoz hnědého uhlí, dřeva či potravin, ale také osobní doprava. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války výrazně klesl objem přepravy, proto byl roku 1978 provoz na dráze ukončen. Díky snaze místních obyvatel o obnovu provozu je železnice od roku 2010 znovu využívána.
Železnice, které je věnováno následující video, překonává horské hřebeny Jeseníků. Díky mnoha ostrým zatáčkám je přezdívána „Slezský Semmering“ a jsou z ní krásné výhledy jak na vrcholy Jeseníků, tak Rychlebských hor. Jednou ze zastávek je obec Ramzová, která je nejvýše položenou železniční stanicí na Moravě. Na další zastávce, Horní Lipové, nalezneme muzeum Slezského Semmeringu.
Litoměřice získaly železniční spojení v 70. letech 19. století. Součástí trasy byl i 290 metrů dlouhý tunel, který měl však již od začátku řadu nedostatků. Problematické bylo i nádraží, jelikož se nacházelo daleko od města. V reportáži jsou představeny historické souvislosti a srovnání se současnou podobou místní železnice.
Vývoj Kladna je neodmyslitelně spojen s železárnami Poldi. Po roce 1989 byl jejich provoz ukončen, tisíce lidí přišly o práci a areál začal chátrat. Video je doplněno o poznatky místních i pohledy na současnou podobu areálu.
13 628
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.