01:53
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.
Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Jeho poslední vlastníci Hildprantové toto šlechtické sídlo získali již na konci 18. století. Komunistickým systémem jim byl zámek zkonfiskován, po roce 1989 v restituci vrácen. Tento jihočeský zámek je velmi oblíbený filmaři a nabízí také netradiční faunu.
Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.
Posázavský Pacifik vyráží od roku 1926 z Branického nádraží. Nejen trampové vyrážejí z Braníka směrem na jih. Svého času tu denně nastoupilo až 40 000 lidí. Neopakovatelnou atmosféru zaznamenával celá desetiletí František Dostál.
Při putování po Moravském krasu s Cyklodálkami (2024) se zastavíme v Ostrově u Macochy. Zde se nachází 40 metrů hluboká přírodní štola, která slouží jako speleoferata. Místní průvodce nám vysvětlí, jak sestup probíhá i pro koho je tato netradiční aktivita vhodná a jaká jsou případná rizika.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
V roce 2009 vymysleli těžaři na Mostecku tzv. uhelné safari. Velkou měrou k tomu přispělo velké stádo muflonů, které se v oblasti hnědouhelných lomů zabydlelo. Podle dostupných zdrojů jde o světový unikát. Návštěvníci si zde kromě zvířat mohou prohlédnout také velké těžební stroje. Okolí tu díky kopytníkům získává znovu přírodní podobu. Ale nejsou sami. Co všechno tu můžete vidět?
Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.
Za území Transylvánie neboli Sedmihradska dnes považujeme celou západní část Rumunska plnou nádherné divoké přírody. Navštívíme zachovalé středověké město Segešvár, rodiště Vlada III. Draculy. Také se dozvíme o historii sedmihradských Sasů, kteří sem přišli již ve 12. století. Nakonec se vydáme na venkov, kde se chovají ovce a pěstují brambory i vinná réva.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.