Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
V jižním Kyrgyzstánu nejprve navštívíme tržiště s ovocem, poté ochutnáme tradiční taštičky samsa a podíváme se na jejich přípravu. Nakonec se vydáme na farmu zaměřenou na rostlinnou výrobu. Nachází se v etnicky pestré Ferganské kotlině, jedné z nejúrodnějších oblastí ve střední Asii. Pěstuje se zde hlavně bavlna, obilí či rýže.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
Prakticky jediným zdrojem vody jsou v naší zemi srážky. Lepší nakládání se srážkovou vodou v zemědělské i městské krajině proto bude mít pro adaptaci na klimatickou změnu klíčovou roli. Zadržování vody a její efektivnější využití jsou nezbytnou prevencí proti suchu, ale i povodním. Jak to? Podívejte se.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Dopady klimatických změn nevyzpytatelně ovlivňují úrodu různých exotických plodin. Bezprecedentní vlny sucha snižují sklizeň kávy ve Vietnamu nebo pomerančů v Brazílii. V Ghaně se na plantážích šíří virus, který napadá kakaovníky. Ceny těchto potravinářských komodit tak reagují skokovým růstem.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.