06:02
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Ačkoli řada ostravských dolů již neplní svou původní funkci, našlo se pro ně nové využití. Například bývalý Důl Hlubina slouží jako divadelní sál, ve kterém jsou uváděna komediální představení z hornického prostředí. Část prostor Dolu Michal se zase proměnila v hospodu, kam můžete vyrazit po představení. Do dalších částí tohoto dolu je možné se vydat na prohlídku dodnes funkčních důlních strojů. Konají se tu třeba i svatby. Vydejte se s námi na virtuální exkurzi.
V Bangladéši se lidem daří nejlépe v deltách velkých řek, a to z jasného důvodů – v jejich okolí je úrodná půda. Naopak ve městech je náročné najít práci. Čím vším se obyvatelé jedné z nejchudších zemí světa živí?
Prohlédneme si úzkokolejnou železnici vedoucí z Jindřichova Hradce do oblasti České Sibiře či České Kanady. Jedná se o nejstarší železnici tohoto typu v Česku, provoz byl zahájen již roku 1897. V ukázce se dozvíme informace o historii výstavby jindřichohradecké úzkokolejky a problémech provozu na dráze během 2. světové války, v poválečném období i v nedávných dobách.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Nizozemská vláda chce do roku 2030 v zemi výrazně snížit objem škodlivých emisí dusíku. Mezi navrhovaná opatření tamní vlády patří i výrazné snížení počtu hospodářských zvířat. Co si o situaci myslí místní farmáři a co zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví rady EU?
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.