Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Brněnská organizace Nesehnutí upozorňuje na význam udržitelné dopravy, která klade důraz na chodce a cyklisty. I přes existenci strategického plánu udržitelné dopravy města Brna investuje město do rozvoje alternativních způsobů mobility zanedbatelné částky.
Před rokem 1998 byla ČR zemí s nejhorším stavem životního prostředí v Evropě. Dokument shrnuje vývoj legislativy, proměny ochrany a problémy, které Českou republiku z hlediska životního prostředí trápily před i po Sametové revoluci. Dokument sleduje i vývoj samotného ministerstva životního prostředí a přínos vstupu ČR do Evropské unie.
K čemu slouží chráněná území? Vyhlášením národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jiného typu chráněného území pečujeme o to nejcennější, co v české přírodě máme. Jsou to ostrovy života, pro který jinde v intenzivně obhospodařované krajině chybí prostor a podmínky.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Souostroví Lofoty, které leží až za polárním kruhem, je jedním z nejkouzelnějších míst Norska. Lidé se tu od pradávna živí rybolovem. I dnes představuje rybolov významný zdroj obživy místních obyvatel. Všudypřítomné tresky dodávají ostrovům působivou atmosféru. Tresky se tu suší na speciálních sušácích v sezoně doslova všude.
V přepočtu na počet obyvatel je Katar nejbohatším státem světa. Zájem o katarský trh roste i díky investicím do Mistrovství světa ve fotbale 2022. Malý stát Perského zálivu prosperuje i navzdory blokádě okolních čtyř zemí. Zapojila se do ní Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty kvůli katarským vazbám na Írán. Kataru však roste sebevědomí stejným tempem jako místní horizont. Ale jen 10 % ze tří miliónů místních má katarské občanství a lidskoprávní organizace neustále upozorňují na porušování práv migrantů, dělníků.
Navštívíme výrobnu pralinek ve Velkých Losinách na Šumpersku a prohlédneme si celý proces výroby těchto sladkostí. Součástí pralinek jsou i suroviny typické pro Šumpersko, například mák. V závěru videa bude představena historie a další zajímavosti o Velkých Losinách jako sirné prameny, zámek a proslulá výrobna papíru.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.