04:56
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Kromě Emy Destinnové proslavila Stráž nad Nežárkou také výroba dřevěných hraček, které se vyvážejí do celého světa. Video připomene historii výroby i současné zaměření a také si prohlédneme, jak dřevěné hračky vznikají.
Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy. Najdeme tu i netradiční lázně.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Telecí je vesnickou památkovou zónou a je příkladem vesnice lánového typu na okraji Vysočiny. Pořad také vysvětluje, co jsou to vesnice lánového typu.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Ačkoli řada ostravských dolů již neplní svou původní funkci, našlo se pro ně nové využití. Například bývalý Důl Hlubina slouží jako divadelní sál, ve kterém jsou uváděna komediální představení z hornického prostředí. Část prostor Dolu Michal se zase proměnila v hospodu, kam můžete vyrazit po představení. Do dalších částí tohoto dolu je možné se vydat na prohlídku dodnes funkčních důlních strojů. Konají se tu třeba i svatby. Vydejte se s námi na virtuální exkurzi.
Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?
V roce 1928 vybrali tři úředníci travnaté pláně západně od Prahy jako ideální místo pro vybudování letiště. Stavba trvala čtyři roky a byla dokončena v roce 1937. Původní přistávací dráhy byly sice travnaté, přesto bylo letiště považováno za jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě. Letiště i samotná letecká doprava se za dlouhých 80 let proměnily k nepoznání.
14 136
861
4 800
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.