Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestnáctiletá Johana, která zažívá trable kvůli špatnému rodinnému zázemí. Vlastní rozvedený otec se ji pod vlivem alkoholu dokonce pokusí znásilnit. Jak se správně zachovat a jaké jsou následky takového činu?
Jan Böhm je výjimečný kněz – vzhledem, životním postojem i zálibami. Miluje výzvy, překonává překážky a boří stereotypy. Leze po skalách, skáče padákem a zúčastnil se mise v Afghánistánu. Po letech služby v armádě pocítil potřebu vrátit se do civilního prostředí a získat zázemí, ovšem svého osobitého stylu se nevzdal. Dokument je zajímavým pohledem na život nekonformního kněze a také obrazem měnící se kněžské služby v návaznosti na společnost a její potřeby.
Lze vytipovat, která máma má větší tendenci podlehnout poporodní depresi? Psychiatr naznačí, že ano, a dokonce i jak. Dále bude řeč o hlavních bariérách a předsudcích v péči o duševní zdraví matek nebo o preventivní vzdělávací aplikaci Kogito a webu www.usmevmamy.cz. Dotkneme se i nutnosti popularizovat toto téma mezi veřejností i odborníky.
Pořad vysvětluje, co je domácí násilí a co mají dělat děti, které jsou jeho svědkem nebo přímo obětí.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Váni, původem z Ukrajiny, který se od malička věnoval gymnastice. Měl štěstí, že na tréninky mohl chodit se svým starším bratrem Edou. Váňa patřil mezi cílevědomé děti a byl na sebe vždy přísný. A fungoval také jako vzor pro mnohé spolužáky, na rozdíl od kterých nemluvil ještě v první třídě česky. Spolužáci si jej zvolili za předsedu třídy. Zůstal ale Váňa ve třídě Ptáčat i na druhém stupni?
Televizní štáb nechal herce zrekonstruovat scénu vycházející z reálné události, kdy násilník v lese zavraždil dvě stopařky. Herec se poté pokusí vyjádřit, jak na něj celá akce působila, a snaží se do kůže vraha vcítit. Přítomni jsou i bývalý vyšetřovatel a psycholog, kteří mají s podobnými zločiny zkušenost, aby přiblížili motivy a následné chování zločinců.
Převrat v únoru 1948 znamenal nejen politickou, ale i společenskou změnu. Jednou z oblastí, která se musela vyrovnat s novými poměry, bylo i právo. Podívejte se na sondu ve vzpomínkách a osudech tří významných postav polistopadové justice. Všichni začínali za minulého režimu a po listopadu 1989 dosáhli důležitých postů v justici. Pavel Kučera byl místopředsedou Nejvyššího soudu, Josef Baxa předsedou Nejvyššího správního soudu a Eliška Wagnerová předsedkyní Nejvyššího soudu a soudkyní Ústavního soudu.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Zdánlivě správná věc jako ochrana práv žen vyvolala v poslední době tolik bouřlivých reakcí. Je Istanbulská úmluva v něčem nebezpečná? V roce 2018 probíhala v českém prostředí veřejná diskuze o obsahu, dopadech a významu ratifikace této úmluvy, jejímž cílem je eliminace násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Dotýká se ale i práv mužů a často zmiňovaného slova gender.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.