08:30
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, jak chránit svá data před ztrátou, proč pravidelně zálohovat a že cloud není jen mrak, ale také dobré místo pro zálohování.
V tomto videu si třináctiletý Ondra na vlastní kůži vyzkoušel, jak nebezpečné může být klikat na neznámé odkazy na internetu. Kliknutí na takový odkaz může znamenat nákazu zařízení virem, rozeslání nechtěných zpráv přátelům nebo jiné nepříjemné následky.
Dokument V síti natočený režiséry Barborou Chalupovou a Vítem Klusákem odhalil šokující počet sexuálních útoků na děti na internetu. Zjištěné výstupy dokumentu komentuje režisér, policista, dětská psycholožka, vedoucí projektu E-bezpečí a soudní znalkyně. Ukazuje se, že situace je tristní, každé třetí dítě se v kyberprostoru setkalo se sexuálním obtěžováním, vydíráním a nátlakem.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
S veřejnými wifi sítěmi se potkáváme stále častěji v prostředcích hromadné dopravy nebo na veřejných místech. Kromě výhody ušetřených dat však přináší riziko kybernetického útoku. Jaké druhy útoků existují a jak se jim bránit, popisuje prof. Ivan Zelinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB TUO.
Ukázka odpovídá na otázku, co se stane s digitální stopou, když uživatel zemře. Mohou se pozůstalí dostat k emailovým kontaktům zemřelého a mohou zablokovat jeho profily na sociálních sítích, anebo je rovnou smazat? Dozvíte se, jak se dostat k přístupovým údajům a heslům a co všechno je k tomu potřeba. Máme pro tuto situaci vůbec patřičnou legislativu?
Počítačoví piráti kradou například hry, filmy nebo osobní data. Jakákoliv činnost tohoto typu je nelegální. Autoři programů se proti pirátům brání různým způsobem, ale neinvazivní ochrana, například pomocí produktového klíče, je jen málo účinná. Sehnat si sadu čísel, která je potřeba k odemčení aplikace, není nic těžkého. Proto i producenti softwaru museli přitvrdit, zvolit jiné taktiky a použití nelegální verze programu se pirátovi nemusí vyplatit.
12 297
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.