07:36
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Moderní technologie a znalost práce s DNA nám umožňují získat o našich předcích, ale i o nás samých daleko více informací než jen o přímém příbuzenství. Jak se sestavuje genetický profil stovky let mrtvého člověka?
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sudoměře. Kdysi dávno zde došlo k prvnímu většímu střetu katolického vojska s husitským. Chudí husité založili v jižních Čechách město Tábor, kde neměl být rozdíl mezi chudými a bohatými, což se bohatým moc nelíbilo. Husité navazovali na myšlenky Jana Husa a později donutili katolické vojsko k ústupu. Nejslavnějším velitelem husitů byl Jan Žižka a na místě u Sudoměře má nyní 16 metrů vysokou sochu.
Václav Cílek provádí místy, kde na Trutnovsku stojí hraniční žulové kameny i středověké smírčí kříže.
Jan Lucemburský z pozice českého krále a kurfiřta za podporu při volbě říšského krále postupně získal územní zisky ve Svaté říši římské. Výrazně mu v tom pomáhala i jedna z nejvlivnějších postav říše, trevírský arcibiskup Balduin, jeho strýc. Významným ziskem Janovým je i připojení Slezska s centrem ve Vratislavi. Překročit hřebeny českých hor bylo snem už přemyslovských vládců. Janovi se povedlo ho naplnit.
Násilná smrt posledního přemyslovského krále Václava III. v roce 1306 vytvořila mocenské vakuum, které ukončil až nástup Lucemburků v roce 1310. Cesta ke stabilizaci vedla přes dobývání Prahy. Uvnitř se bránil český král Jindřich Korutanský s manželkou Annou, vně hradeb útok vedl český král Jan Lucemburský se svou manželkou Eliškou. Obě byly dcery českého krále Václava II. a sestry Václava III. Podívejte se na jejich osudy v prvním desetiletí 14. století.
Stopy lidské činnosti v krajině vidíme na každém kroku. Mnohé stavby se dochovaly dodnes, většina z nich pochopitelně nikoliv. Díky moderním vědním postupům se však můžeme dozvědět více o minulosti krajiny. která je jako plátno, které neustále znovu a znovu popisujeme.
Příběh Pavla Grosse, českého inženýra a průkopníka potápěčství v Československu, je dnes téměř neznámý. V roce 1965 zkonstruoval podvodní modul nazvaný Xenie, v němž strávil v osmimetrové hloubce 72 hodin. Jeho vynález měl řešit problematiku tzv. dekomprese. Vlivem politických okolností však jeho modul nebyl patentován a později byl ve světě okopírován. A jaký byl osud jeho vynálezce?
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
Ukázka se věnuje současnému archeologickému průzkumu z hlediska majitelů objektů, kde průzkum probíhá nebo by probíhat měl.
13 739
771
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.