10:58
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
V Evropském středisku jaderného výzkumu CERN byla naměřena u pozorovaných neutrin o něco větší rychlost, než je rychlost světla. Jde jen o chybu měření, nebo o převratný objev, který změní náš dosavadní pohled na vesmír?
V době, kdy jedním z klíčových témat je změna klimatu a hledání ekologických zdrojů energie, se oborem budoucnosti stává jaderná energetika. V mnoha zemích Evropy i světa prožívá svou renesanci: stavějí se nové reaktory a celé jaderné elektrárny. I pro Českou republiku budou jedinou rozumnou alternativou k zajištění energetické soběstačnosti. Potřebují ale vzdělané, vyškolené a po všech stránkách dokonale připravené operátory jaderných reaktorů. Na příkladu několika mladých specialistů z našich jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně přiblížíme, co obnáší povolání operátora - od podmínek studia na vysokých technických školách přes speciální kurzy a výcvik na simulátoru jaderného reaktoru až po náročné psychologické testy.
Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.
Podívejte se na rozhovor s Claudem Cohenem-Tannoudjim, který v roce 1997 získal Nobelovu cenu za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla. Ty v důsledku pomáhají vytvořit přesnější měření času. Původem Alžířan vypráví o své fascinující vědecké kariéře a o kráse vědy. A jak souvisí vědecké bádání s poezií?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.