01:31
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Sbírka, jejímiž nosnými motivy jsou stárnutí a ztráta zraku, má v díle Bohumily Grögerové zvláštní postavení, není to typická autorčina poezie plná hledání možností jazyka a jazykových hříček.
Zhlédněte rozhovor se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou, ve kterém představuje nejen svou divadelní hru Vitka, ale i svou tvorbu románovou. Seznámíme se nejen s tvorbou autorky, ale i se způsobem, jakým vznikají její díla, a dozvíme se o událostech a tématech, které ji inspirují, i o kontroverzích, které její tvorba vyvolává.
Cenu Jiřího Ortena získal básník Filip Klega za sbírku Andrstán. Básník se ve videu vyjadřuje k principům vlastní tvorby, sbírku pak hodnotí publicistka Barbora Voříšková.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Televizní zpracování novely Aloise Jiráska se odehrává na konci předminulého století na česko-německém pomezí, kde do rodiny, která inklinuje k němectví, přichází mladý vychovatel, nedostudovaný právník, aby připravil na české gymnázium malého chlapce, dědice statku. Přeje si to jeho otec, kdežto matka s českou výchovou nesouhlasí. Preceptor Hodoval prožívá na statku lásku k neteři statkáře a zároveň čelí intrikám, které znevažují jeho vlastenecké úsilí.
Český básník, prozaik, nakladatel a organizátor kulturního dění Martin Reiner se po letech vrátil k próze románem o Ivanu Blatném Lucka, Maceška a já. Roku 2010 byl za tuto knihu nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku aktivně naslouchat. Na chvilku se přeneseme do Ameriky k poradnímu ohni. Vyslechneme si po částech příběh a budeme o něm diskutovat.
Mezi písňovou tvorbou skladatele Petra Hapky najdeme i zhudebnění básně Vítězslava Nezvala Na tisíc žen jde světem z básníkovy divadelní hry Schovávaná na schodech (1931). Píseň nazpíval Karel Zich v roce 1975, poslechnout si ji můžeme ve vybrané pasáži z pořadu Písně českých básníků.
Herec a dabér František Filipovský, jehož podání knihy Bylo nás pět v podobě mluveného slova pro Český rozhlas se stalo legendárním, čte epizodu z tohoto titulu v rámci cyklu Malá noční povídka.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.