01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Přestože břehy Menorky nedosahují délky ani 200 km, je na nich asi sto pláží. Nejkrásnější jsou ty odlehlé, které nebyly pozměněny činností člověka. Menorca se totiž v roce 1993 stala biosférickou rezervací UNESCO a ostrov pro ochranu místní přírody reguluje přísun turistů. V ukázce si prohlédneme nejvyužívanější pláž Son Bou, několik odlehlých pláží i koňskou stezku Camí de Cavalls.
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
Nikaragua je země známá výraznou tektonickou aktivitou, i její první hlavní město León bylo v 16. století zničeno zemětřesením. Právě na místo, kde kdysi toto město stálo, se vydáme jako první. Poté navštívíme současné hlavní město, Managuu, které postihla stejná přírodní katastrofa jako León.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
Základní informace o blescích a jak se před nimi chránit. Odkud se bere hrom a blesk? Jakou teplotu může mít blesk? Jak se zachovat při bouřce během pobytu v přírodě? A jak se pozná, který mrak je bouřkový?
Podle kterého nerostu vznikl název elektřina? Který fyzikální zákon vyjadřuje velikost elektrické síly? Kdo nejdříve sestrojil elektrickou baterii? Jaká je základní jednotka elektrického proudu? Jaký rozměr má jednotka výkonu? Všechno se dozvíte v našem kvízu.
Co se stane, když na velkou kouli Van de Graaffova generátoru položíme hliníkové misky, zapneme jej a malou kouli dáme hodně daleko? Misky se začnou vznášet. Na velké kouli nabitého Van de Graaffova generátoru se hromadí kladný náboj, ten přechází i na vodivé misky. Protože se stejné náboje odpuzují, misky odlétají.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Jaká je jednotka elektrického napětí? Jednotkou elektrického napětí je volt. K čemu všemu lze využít baterie? S bateriemi můžeme provést jednoduché pokusy. Pomocí 9V baterie a přiloženého papírku od žvýkačky vytvoříme ohníček. K dalšímu ohníčku postačí na baterii přiložit tuhu od mikrotužky a na ní sirku. S nabíječkou do auta, baterií a obyčejným klíčkem můžeme dobít vybitý mobil. Z ploché baterie, drátku a šroubku můžeme vytvořit elektromagnet.
Podmínky pro vznik blesku se tvoří už ve chvíli, kdy se na obloze začnou objevovat bouřková oblaka. Jak blesk vzniká? A co je doprovodné hřmění, které může být slyšet i 40 kilometrů daleko?
Naše oči nám umožňují se orientovat v okolním prostředí. Existují však věci, které jsou tak malé, že je oči prostě nevidí. Pro takové případy máme mikroskopy, které zobrazí i ty nejmenší podrobnosti. Kdo a kdy ho vymyslel? A jak vlastně funguje? Kde leží hranice zvětšování mikroskopem? Jak malé částice umí dnešní vědci pozorovat? A proč to dělají? Jak si můžete vyrobit domácí mikroskop, vám ukáže Michael a Tereza.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.