04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Dominikáni přišli do Čech za vlády Přemysla Otakara I. Místa jejich působení jsou v době posledních Přemyslovců spjata s nově zakládanými městy. Podívejte se na stručnou historii tohoto řádu v českých zemích.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy a dobu českého krále Václava IV. Syn krále Karla IV. měl všechny předpoklady stát se úspěšným pokračovatelem svého otce, ale morová rána a papežské schizma z idylického vládnutí stvořily dobu s výzvami, kterým král nedokázal úspěšně čelit.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje historii českého královského titulu až po Václava III. Je zde také popsán význam korunovačních klenotů a vznik erbů.
Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých králů se pyšní zachovalou gotickou hradní kaplí. Do současné podoby ji nechal vybudovat Vladislav Jagellonský. Máme zde jasný důkaz, že gotika byla opravdu barevná, a ne ponurá, šedá a smutná. Oltář nás překvapí obrazy čtyř českých patronů: Václava, Víta, Prokopa a Zikmunda, které spatříme po zavření obou křídel.
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.