04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Ve třicátých letech 13. století založila Anežka spolu s bratrem a králem Václavem I. na Starém Městě pražském špitál, který se později rozšířil podle augustiniánské řehole na řád. S jejím jménem je tak spjat nejen Anežský klášter, ale i Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena éra vlády Přemysla Otakara II., jeho sňatková politika a úspěchy, ale i neshody s českou šlechtou a císařem, které nakonec vedly k jeho pádu. / В анімаційному відео в цікавій формі зображується епоха правління Пршемисла Отакара II, його шлюбна політика та успіхи, а також розбіжності з чеським дворянством та імператором, які нарешті призвели до його падіння.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Papežské schizma i vladařské problémy krále Václava IV. otevřely v Čechách prostor pro reformní myšlenky v řadách církve. Podívejte se na počátky působení Jana Husa, zasazené do souvislostí s vývojem českého království. Na Husova kázání chodila i královna Žofie a řady dalších Čechů.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.