07:59
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Satelitní sídliště nejsou pouze novým typem bydlení, ale i specifickým sociálním fenoménem. Pořad přibližuje nejen to, jak satelity mění krajinu a její využívání, ale také, jak ovlivňují způsob života lidí.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Libanon je malou blízkovýchodní zemí s originální vlajkou. V jejím středu je totiž symbol státu, cedr. Bohužel většina cedrových lesů v zemi byla již vykácena. Libanon má nesmírně bohatou historii. Na jeho území se rozkládala starověká Fénická říše, později byl součástí Římské říše či Byzance. Proto je zde nepřeberné množství vzácných historických památek z různých období. Současnost Libanonu je poněkud méně veselá, země se silně dotkl vleklý konflikt v sousední Sýrii, který do Libanonu vyhnal statisíce uprchlíků.
Jihoitalská Neapol je město s velmi bohatou historií. Kromě cenných architektonických památek z různých období patří k hlavním turistickým lákadlům zejména nedaleký mohutný vrchol Vesuvu. Ten je stále aktivní sopkou. Protože osídlení oblasti je poměrně husté, je Vesuv zařazen mezi šestnáct nejnebezpečnějších sopek světa. Snad každý návštěvník Neapole chce zavítat i do blízkých Pompejí nebo některého ze čtyř dalších měst, které byly zničeny výbuchem Vesuvu před téměř dvěma tisíci lety.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Roos pochází z Holandska a do Ugandy byla vyslána Evropskou unií coby expertka na snižování rizik katastrof. Ale sama se nebojí naplno říct, jak je to vlastně nesmyslné. Představa západních zemí, že v Africe jsou lidé zaostalí a nevzdělaní, je nepřesná a také nebezpečná, protože následně vede k projevům nadřazeného chování. Přesto je úloha Roos v Ugandě velmi důležitá: nejen z hlediska upevnění vztahů mezi diecézí a Evropou, ale i zcela prakticky např. při sepisování žádostí.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.