01:10
Pořad mapuje význam starověké Kréty pro evropskou civilizaci a popisuje palác v Knóssu z hlediska mytologie i archeologie.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Tapisérie z Bayeux je 70 m dlouhá výšivka, která znázorňuje tažení Viléma Dobyvatele do Anglie v roce 1066. Údajně ji vyrobila jeho manželka, královna Matylda. Dlouhá staletí byla ztracena a po svém znovuobjevení přitahovala pozornost historiků i novodobých dobyvatelů, např. Napoleona. Získat ji chtěl i Hitler.
Přiblížení života Rudolfa II. od doby, kdy se stal českým králem a usídlil se v Praze.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Vambeřice, dnes ležící na území Polska, jsou známé nejdelší křížovou cestou v Evropě. Barokní kalvárie má přibližně 100 kapliček a i jiné objekty v obci jsou nazvány dle biblických míst v Jeruzalémě.
Nakladatel, spisovatel, historik, filozof či vysokoškolský pedagog – všechny tyto činnosti ve svém životním poslání spojoval významný humanista 2. poloviny 16. století Daniel Adam z Veleslavína. Skrze úryvky z Veleslavínova díla a prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta se dozvídáme, v čem tkví význam osobnosti, po níž je pojmenována dokonce celá historická epocha.
V tomto díle cestopisu se vydáme do severoindické Ágry za nejslavnějšími indickými památkami, jakými jsou Tádž Mahal a Rudá pevnost. Ve své době byla Ágra druhým nejvýznamnějším městem říše a Tádž Mahal patří dodnes k nejkrásnějším stavbám světa. Kdo a proč ho nechal postavit? A věděli jste, že je to vlastně hrobka, na jejíž stavbě se podíleli i architekti z Evropy? Jak se ironií osudu dostal nejslavnější obyvatel Rudé pevnosti ke svému výhledu na Tádž Mahal?
Zhlédněte zajímavý rozhovor s Eliškou Fučíkovou, ředitelkou odboru památkové péče na Pražském hradě, mimo jiné o tom, co objevila v depozitáři Pražského hradu v pozůstalosti po Rudolfu II. Nejen o důkazech spojení Rudolfa a kabaly, ale také o tom, že Rudolf sice zanechal dědicům astronomické dluhy, ale díky němu byla Praha ve své době kulturním centrem Evropy.
Československý film měl v šedesátých letech mimořádné postavení. O tom svědčí i fakt, že v průběhu tří let byly oceněny Oscarem hned dva naše filmy: Obchod na korze a Ostře sledované vlaky. V reportáži uslyšíte mimo jiné rozhovor s Jiřím Menzelem, režisérem Ostře sledovaných vlaků.
11 728
628
3 557
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.