01:10
Pořad mapuje význam starověké Kréty pro evropskou civilizaci a popisuje palác v Knóssu z hlediska mytologie i archeologie.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Přiblížení života Rudolfa II. od doby, kdy se stal českým králem a usídlil se v Praze.
Tapisérie z Bayeux je 70 m dlouhá výšivka, která znázorňuje tažení Viléma Dobyvatele do Anglie v roce 1066. Údajně ji vyrobila jeho manželka, královna Matylda. Dlouhá staletí byla ztracena a po svém znovuobjevení přitahovala pozornost historiků i novodobých dobyvatelů, např. Napoleona. Získat ji chtěl i Hitler.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Vambeřice, dnes ležící na území Polska, jsou známé nejdelší křížovou cestou v Evropě. Barokní kalvárie má přibližně 100 kapliček a i jiné objekty v obci jsou nazvány dle biblických míst v Jeruzalémě.
David Vávra vypráví o slovinském architektovi Josipu Plečnikovi a jeho stavbách v ČR i ve Slovinsku. Ukazuje například Plečnikovy stopy na rekonstrukci Pražského hradu, unikátní kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech nebo Plečnikem navrženou Obchodní a průmyslovou komoru v Lublani.
Jednou z významných staveb, které byly postaveny v 19. století, bylo Národní divadlo. Jeho architekt Josef Zítek navrhl budovu v tehdy populárním novorenesančním stylu, který je typický pro mnoho veřejných staveb v českých zemích. Národní divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1881, po požáru znovu v roce 1883, pro Josefa Zítka měla ale stavba hořkou příchuť.
Pražská Invalidovna je naší největší světskou barokní stavbou, ač se z původního záměru stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavila pouhá devítina. Vysloužilým vojákům sloužila až do 30. let 20. století, poté zde sídlil vojenský archiv. Tato velice zajímavá stavba se objevila v řadě filmů. V současnosti patří NPÚ, který ji přebudovává na nové kulturní a výstavní centrum.
Jindřichův Hradec patří k nejhezčím jihočeským městům. Ve zdejším minoritském klášteře se nachází unikátní dílo českého barokního řezbářství ze 17. století, takzvaný Strom života, znázorňující rodokmen Ježíše Krista. V klášteře však nalezneme i jiné dílo s obdobnou tématikou, totiž malbu z konce 15. století. Místní historik umění nám objasní historii a symboliku děl.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.