01:10
Pořad mapuje význam starověké Kréty pro evropskou civilizaci a popisuje palác v Knóssu z hlediska mytologie i archeologie.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Přiblížení života Rudolfa II. od doby, kdy se stal českým králem a usídlil se v Praze.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Tapisérie z Bayeux je 70 m dlouhá výšivka, která znázorňuje tažení Viléma Dobyvatele do Anglie v roce 1066. Údajně ji vyrobila jeho manželka, královna Matylda. Dlouhá staletí byla ztracena a po svém znovuobjevení přitahovala pozornost historiků i novodobých dobyvatelů, např. Napoleona. Získat ji chtěl i Hitler.
Vambeřice, dnes ležící na území Polska, jsou známé nejdelší křížovou cestou v Evropě. Barokní kalvárie má přibližně 100 kapliček a i jiné objekty v obci jsou nazvány dle biblických míst v Jeruzalémě.
Relikviář sv. Maura patří k nejvzácnějším památkám na našem území, jehož hodnota se srovnává i s korunovačními klenoty. Čím je právě tento relikviář tak významný? A jak se k nám vůbec dostal? To nám prozradí průvodkyně hradu a zámku Bečov nad Teplou.
Zámky Mcely a Loučeň, nyní již v rukou soukromníků, nesou podpis rodu Thurn-Taxisů a mají podobný osud. Zámek Mcely byl po nástupu komunismu zkonfiskován a sloužil jako sklad civilní obrany, pak dlouho chátral. Zámek Loučeň byl během 2. světové války vyrabován jak Rudou armádou, tak místními obyvateli. Obě památky se však dočkaly své záchrany.
Jednou z významných staveb, které byly postaveny v 19. století, bylo Národní divadlo. Jeho architekt Josef Zítek navrhl budovu v tehdy populárním novorenesančním stylu, který je typický pro mnoho veřejných staveb v českých zemích. Národní divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1881, po požáru znovu v roce 1883, pro Josefa Zítka měla ale stavba hořkou příchuť.
Pražské Divadlo Na zábradlí zahájilo svou činnost 9. 12. 1958 představením Kdyby tisíc klarinetů. Jeho diváci říkali, že se do divadla chodí nadýchat čerstvého vzduchu. V socialistickém Československu se totiž člověk cítil v apolitickém divadle alespoň trochu svobodný. Po úspěchu divadla začaly vznikat i jiné malé scény. O začátcích divadla mluví jeho zakladatelé.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.