03:21
Skanzen v Březně u Loun byl postaven na místě, které si získalo pozornost archologů díky nálezům ze starší doby bronzové. Vznikl tak jedinečný archeoskanzen. Jaké experimenty se zde prováděly a stále ještě provádějí? A jaké různé činnosti si zde můžou návštěvníci po vzoru našich předků vyzkoušet?
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
Skanzen neboli muzeum lidových staveb můžeme nalézt i v Královéhradeckém kraji. Uvidíme v něm hospodu, kočárovnu, školu, špejchar a další zajímavé stavby. Přiblížíme si blíže práci kováře i zpracovávání obilí nebo lnu.
Vydejme se na cestu zpět v čase do Národopisného muzea v Přerově nad Labem. Čemu se při stavění domu říkalo buchty nebo kožich? Jaké typy střech se dříve stavěly? A kdo to byli baráčníci? To vše se dozvíte a také to, jak se slavila filipojakubská noc.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Co se ukrývá pod slovem skanzen a co na takovém místě můžeme nalézt? Jaké typy domů se tu nachází a jaké činnosti si můžeme ve skanzenu vyzkoušet? Vydejte se s námi do muzea lidové architektury pod širým nebem.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se dozvíte, jaké pranostiky se vztahují k 6. lednu, tedy na svátek Tří králů.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Pojďme se společně podívat na video o dějinách evoluce, které znamenají také dějiny neustálého boje. Boj tady byl už od pradávna. V přírodě každý malý i velký musí přežít. Zvířata vždy bojovala o potravu, ale také o to, aby se sama nestala potravou. Jak na to reaguje evoluce? Jaké jsou důvody pro to, že máme tendenci rozdělovat své okolí na my a oni?
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.