08:44
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pořad přibližuje přírodní zajímavosti Českého středohoří – sopečné kužely, Porta Bohemica, vzácné druhy rostlin a živočichů, kamenné moře.
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.