00:34
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní louku.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba do lesa k mraveništi.
Našli jste v přírodě zvířecí stopy? Rádi byste si tuto stopu zaznamenali, ale nevíte, jak na to? Stačí si připravit sádru a vodu a vydat se do přírody. Také pro vás bude dobrou pomůckou kniha Na stopě od Jiřího Nešpora, která vám může sloužit k zaznamenávání vašeho pozorování.
Co děláte, když je bouřka? Bojíte se? Pojďme se společně podívat, co bychom rozhodně neměli dělat při bouřce. V žádném případě bychom se neměli jít koupat do jakékoliv vody pod širým nebem. Nemůžeme se schovávat pod stromy a nepřibližujeme se ani ke skalním převisům.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní zahradu.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči, přeneste se do letní noci a zaposlouchejte se do slavičího zpěvu.
Tajemný svět lišejníků nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Dozvíme se spoustu zajímavostí například o těle lišejníku, stélce, která je vlastně doživotním partnerstvím řasy a houby.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s netradičním plemenem koz původem z Afriky, ale vyšlechtěných v Anglii.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Víte, že rozsáhlé bukové lesy v Jizerských horách rostou bez zásahu lidské ruky již stovky let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Věděli jste, proč je právě hořec tolitovitý symbolem Krkonošského národního parku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Do Bílých Karpat přichází léto později. Hladina hluboké studánky je jako okno do jiného světa. Prohánějí se tu masožravé larvy mloka skvrnitého, v mokřadu pod studánkou loví užovka obojková, po kořisti tu pátrají larvy čolka. Ty se musí mít na pozoru před pijavkou koňskou. Boj o přežití je tu nelítostný.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.