Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
Název třetí postní neděle, které se říká Kýchavná, souvisí údajně s morem. Ten v 6. století zachvátil Řím. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy „pomoz Pán Bůh“ a „pozdrav Pán Bůh“.
O Sazometné neděli, jak už název napovídá, se nejen vymetaly komíny, ale uklízela se celá domácnost. Úklid symbolizoval nový začátek, který si naši předkové tradičně spojovali s jarem.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Velikonočním svátkům předchází čtyřicetidenní půst, který začíná Popeleční středou. Součástí mše konané v tento den je udílení tzv. popelce.
Bílá sobota je nejdůležitějším dnem Velikonoc, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Koledníci naposledy procházejí po vsi s řehtačkami, přes den se neslaví mše svatá ani další svátosti a hlavní církevní obřad se koná až po setmění.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Zelený čtvrtek je součástí pašijového týdne. V tento den utichají všechny zvony a nahrazují je koledníci chodící po vesnici s řehtačkami. K Zelenému čtvrtku patří i tradiční jídla, např. jidáše.
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Jak vypadalo hodování na Boží hod velikonoční? Po čtyřiceti dnech půstu se konala opravdu velká hostina, na stole bylo všechno možné, důležitá byla hojnost jídel. A štědrost se v tento svátek týkala i kolemjdoucích nebo třeba vězňů.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
