Našli jsme pro vás videí: 136
02:11
Mars se přiblížil k Zemi
Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.
04:20
Černé díry: Nobelova cena za fyziku
Černé díry jsou klíčové pro fungování vesmíru, ale stále o nich mnoho nevíme. Za jejich výzkum byla letos udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší Galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.
05:05
Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu
Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.
01:12
Souhvězdí Orion
Orion, souhvězdí, které je tvořeno 19 hvězdami. Věděli jste, že je vidět ze severní i jižní polokoule? Leží totiž na nebeském rovníku. Patří mezi nejsnáze poznatelná souhvězdí vůbec, takže ho určitě najdete i sami. Podle něj pak snadno najdete i další souhvězdí.
02:26
Venuše
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
01:14
Krteček ve vesmíru
Kolik Čechů bylo ve vesmíru? A jaká pohádková postavička se podívala mezi hvězdy? Seznamte se s Vladimírem Remkem, prvním a jediným československým kosmonautem.
02:59
Mars zblízka
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
03:20
Galaxie a Andromeda
Povězme si něco o galaxiích. Jak vypadá Mléčná dráha a čím se liší od Andromedy? Co je to pás asteroidů? Z čeho se skládá a jak vznikl? Dozvíme se, zda se nachází v naší galaxii.
03:06
Jupiterovy měsíce
Kolik má Jupiter měsíců? To přesně nevíme, neustále se objevují nové, ale nejdůležitější jsou Galileovské měsíce. Io je dokonce nejaktivnějším sopečným tělesem Sluneční soustavy, neustále vybuchuje. Europa zase vypadá jako poškrábaná koule na kulečník, je pokrytá vrstvou ledu, který pořád praská. Pod ním je voda a v ní možná i život! Pokud se chcete na Europu vydat, teple se oblékněte, je tam až -170 stupňů. Prozkoumejme, zda tam existuje život, a objevme další Jupiterovy měsíce!
01:34
Souhvězdí Cassiopeia
Souhvězdí Cassiopeia dostalo svůj název po etiopské královně, která byla krásná a marnivá. Skládá se z 5 hlavních hvězd. Na obloze je vidět celý rok, ale nejlépe v listopadu. Našli jste na obloze písmeno W nebo M? Seznamte se královnou otevřených hvězdokup.
03:48
Neptun
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
00:00
KOSMIX maraton
Kompletní série 26 dílů seriálu KOSMIX, ve kterém poznáte neuvěřitelnou cestu robůtka Kita známým vesmírem. KOSMIX maraton je proložen 8 tematickými vstupy Jana Spratka z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, který dětské diváky seznámí s dalšími jevy a objekty, kterých si Kit na své cestě nestihl všimnout nebo nebyly v seriálu dostatečně vysvětleny. KOSMIX maraton, tematické omalovánky a doprovodné pracovní listy vznikly v rámci Českého kosmické týdne, Czech Space Week.
02:25
Teleskop: Vznik života na Zemi
Podívejme se, jak Země procházela před skoro 4 milióny let obdobím těžkého bombardování. Čím byla bombardována? V té době vznikl i náš Měsíc a první oceány. A co bylo dál?
03:38
Teleskop: Z čeho se skládá kometa
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
03:40
Zkoumání temného vesmíru
Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.
23:56
UčíTelka (3. tř.): Planety sluneční soustavy
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku planety sluneční soustavy. Řekněme si, které planety jsou spolu s naší planetou Zemí součástí sluneční soustavy. Na příkladu ovoce si uvědomíme jejich velikosti.
00:00
Sluneční hodiny
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
02:37
Vesmír zblízka
Proč je v noci tma? Jak vypadá vesmír a jak je velký? Představte si, že vesmír je tak velký, že kdyby kolem naší planety letěli třeba mimozemšťané, tak si jí možná ani nevšimnou. Kdyby to bylo možné, tak k nejbližší hvězdě, která nám v noci svítí na cestu, bychom letěli milióny let.
04:17
Slunce jako hvězda
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
06:53
Teleskop: Sluneční soustava
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
03:06
Teleskop: vesmírný skafandr
Podívejme se, jak vypadá vesmírný skafandr. Věděli jste, že celý kosmický skafandr může vážit až 150 kilogramů? Kolik myslíte, že takový skafandr stojí? A jak dlouho trvá, než se do něj obléknete?
03:53
Teleskop: Merkur
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
02:28
Teleskop: vesmírný dalekohled
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
02:58
Teleskop: vesmírné civilizace
Existuje opravdu ve vesmíru civilizace? Odkud se vzal název Marťani? Podívejme se do vesmíru na planetu Mars a řekněme si, jak je to s místní civilizací. Existuje tam opravdu život?
