Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Krajinná ekologie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 98
Toulcův dvůr slaví 25 let
04:37

Toulcův dvůr slaví 25 let

Toulcův dvůr je středisko ekologické výchovy, které tvoří komplex památkově chráněných budov a přírodní areál o rozloze 10 hektarů. V areálu naleznete louky, step, mokřad, dokonce i lužní les. Jeho nedílnou součástí je také farma se spoustou domácích zvířat, na které žijí zástupci původních českých plemen. V roce 2019 oslavil Toulcův dvůr 25 let své činnosti.

Regulace toků včera a dnes
02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Kůrovcová kalamita
17:48

Kůrovcová kalamita

Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.

Hospodářský versus přirozený les
01:09

Hospodářský versus přirozený les

Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.

Šumava, les a kůrovec I.
13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Životní prostředí po roce 1989
10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Milovice: Záchrana zubrů
24:14

Milovice: Záchrana zubrů

Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny. Zubři ji kopyty přetvářejí ke svému obrazu, spokojeně žijí a další a další druhy zvířat, ptáků, hmyzu a rostlin se s nimi tiše vracejí do míst, odkud se nedávno stejně tiše vytratily…

Ochrana opice kahau
16:10

Ochrana opice kahau

Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.

Čech zachraňuje zoborožce
23:50

Čech zachraňuje zoborožce

Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Jejich vzácní zvířecí obyvatelé přežívají v podstatě už jen v klecích a výbězích. Jejich odchov se v místním podnebí daří celkem dobře, jenže, co s nimi? Český přírodovědec a chovatel Pavel Hospodářský přesvědčil místní velkopodnikatele a patrioty, že by bylo skvělé, kdyby je bylo znovu kam vypustit.

Masožravky
03:59

Masožravky

Proč se u rostlin vyvinula masožravost? Kde všude se masožravé rostliny vyskytují? Rostou ve volné přírodě i v České republice? A jak velkého živočicha zvládnou spořádat? Na otázky odpovídá jeden z našich nejznámějších pěstitelů masožravých rostlin, Kamil Pásek.

Funkce lesa: Zadržování vody
02:29

Funkce lesa: Zadržování vody

V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.

Český ráj: Tam, kde je člověk doma
09:09

Český ráj: Tam, kde je člověk doma

Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy
06:33

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství
05:30

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství

Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.

Kácení Amazonského pralesa
02:05

Kácení Amazonského pralesa

Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.

Význam rybníků v krajině
01:55

Význam rybníků v krajině

Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?

Přehrady, jejich funkce a ekologie
10:06

Přehrady, jejich funkce a ekologie

Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.

Co je to les
01:20

Co je to les

Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek.

Rybníky a jejich funkce
05:47

Rybníky a jejich funkce

Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.

Krkonošský národní park
26:40

Krkonošský národní park

Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.

Stromy a jejich přínos pro krajinu
01:29

Stromy a jejich přínos pro krajinu

Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě
07:37

Krušné hory: Ponuré pohoří na západě

Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů.

Působení zemědělství na životního prostředí
08:58

Působení zemědělství na životního prostředí

Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.

Devastace lesů v Krušných horách
01:51

Devastace lesů v Krušných horách

Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.

Probíhá načítání