Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Hospodářské dějiny

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 58

Navracení pozemků

01:14

Navracení pozemků

Po roce 1989 došlo k restitucím zemědělské půdy původním majitelům. Jedním z úspěšných příkladů může být příběh hospodářství v obci Kutlíře na Kolínsku, kde se po roce 1991 podařilo potomkům bývalých majitelů vytvořit dodnes fungující zemědělskou společnost.

Sjezd Jednotných zemědělských družstev v roce 1989

01:38

Sjezd Jednotných zemědělských družstev v roce 1989

Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.

Výročí kolektivizace: Sjezd jednotných zemědělských družstev

01:42

Výročí kolektivizace: Sjezd jednotných zemědělských družstev

Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.

Přídělový systém v protektorátu

01:17

Přídělový systém v protektorátu

V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...

Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců

03:10

Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců

Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.

Rožmberkové v 16. století

06:05

Rožmberkové v 16. století

Na počátku 16. století byli Rožmberkové nejmocnějším šlechtickým rodem v českých zemích. Petr IV. z Rožmberka se velmi úspěšně věnoval rybníkářství a těžbě stříbra a zlata. Politicky se mu již tak nedařilo, vzdal se úřadu hejtmana českého království a rezignoval na politickou aktivitu. Před smrtí zřejmě trpěl duševní chorobou a domníval se, že na jeho rodu visí kletba za krádež církevního majetku v minulém století. Nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvu z Rožmitálu se choroba velmi hodila - přiměl Petra IV. změnit závěť a odkázat majetek katolické církvi a katolické šlechtě. Opomenutí dědicové se pak dlouhá léta snažili o zrušení závěti, což se jim podařilo, ovšem za cenu obrovského odstupného.

Akce kulak a selský rod Sotonů

07:28

Akce kulak a selský rod Sotonů

Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.

Privatizace státního majetku

03:57

Privatizace státního majetku

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.

Pšenice jako odkaz našich předků

04:42

Pšenice jako odkaz našich předků

Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.

Celostátní sjezd družstevníků

01:27

Celostátní sjezd družstevníků

Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.

Zemědělská sabotáž

01:04

Zemědělská sabotáž

Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.

Z kanceláře do továrny

04:34

Z kanceláře do továrny

V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.

Majetek rodu Schwarzenbergů

01:34

Majetek rodu Schwarzenbergů

Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.

Vyhlášení první pětiletky

01:02

Vyhlášení první pětiletky

Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.

První pětiletka

03:13

První pětiletka

Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.

Plzeňské protesty proti měnové reformě

05:12

Plzeňské protesty proti měnové reformě

V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.

Výstava soudobé kultury v Československu 1928

12:10

Výstava soudobé kultury v Československu 1928

Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.

Automobilku Škoda koupil německý koncern Volkswagen

01:41

Automobilku Škoda koupil německý koncern Volkswagen

Česká vláda dne 9. prosince 1990 rozhodla o prodeji automobilky Škoda německému koncernu Volkswagen. Šlo o nejzdařilejší případ privatizace státního podniku na základě přímého prodeje, a ne kuponové privatizace. Vláda si ale ve své době vyslechla za své rozhodnutí nemalou kritiku.

Podpultový prodej

06:35

Podpultový prodej

Fronty v podstatě na cokoliv patřily k běžnému životu obyvatel ČSSR. Socialistické podniky často nestíhaly uspokojit poptávku po zboží. Nedostatkové výrobky schovávali prodavači pro své příbuzné, známé či známé známých. Vznikaly tak sítě vztahů mezi lidmi, kteří si byli navzájem užiteční. Neznámý člověk, který „jen“ vystál frontu pak neměl šanci si „rezervované“ zboží koupit.

Glasnosť a perestrojka

06:50

Glasnosť a perestrojka

Glasnosť a perestrojka byly termíny, které zavedl v osmdesátých letech v SSSR generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Glasnosť neboli otevřenost omezila cenzuru, neboť Gorbačov chtěl, aby se v SSSR mohlo svobodněji diskutovat, a tím napravit některé chyby režimu. Perestrojka byla ekonomickou přestavbou, která měla za cíl reformovat sovětské hospodářství. Vedení KSČ souhlasilo s perestrojkou, protože hospodářský systém nebyl dost efektivní, avšak na glasnosť se dívalo s nedůvěrou. Nově se objevilo družstevní podnikání.

Světová výstava EXPO 1958 v Bruselu

14:50

Světová výstava EXPO 1958 v Bruselu

Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.

Starý Most mizí v propadlišti dějin

05:41

Starý Most mizí v propadlišti dějin

Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.

EXPO Brusel 1958

06:47

EXPO Brusel 1958

V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.

Československá měnová reforma 1953

07:35

Československá měnová reforma 1953

Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.

Načíst další videa
Probíhá načítání