Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Demokracie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 108

Sametová revoluce ve fotografii

06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?

12:04

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Asi nejvíc jich koluje kolem samotné demonstrace 17. listopadu. Stále tak zůstávají nevyjasněny některé otázky, např. jestli byla revoluce předem připravena, zda byl dav studentů cíleně manipulován, nebo kdo dal rozkaz k zákroku na Národní třídě, při němž bylo zraněno několik set lidí. Pozdější vyšetřování nic neobjasnilo, protože záznamy a nahrávky se ztratily a s důkazy bylo manipulováno.

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů

07:52

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

01:54

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.

Zhodnocení polistopadového vývoje

05:44

Zhodnocení polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.

Dezinformace a ovlivňování názorů

02:03

Dezinformace a ovlivňování názorů

Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.

Retribuční dekrety a lidové soudy

05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Památníky Milady Horákové

02:16

Památníky Milady Horákové

Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.

Protest muslimky

02:17

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

05:54

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.

Cenzura médií

03:51

Cenzura médií

Tématem pořadu je cenzura médií. Myslí se tím kontrola obsahu médií. Byla tu odjakživa a v určité míře je stále přítomná i dnes.

Zatčení opata Tajovského

02:12

Zatčení opata Tajovského

Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.

Načíst další videa
Probíhá načítání