Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Člověk ve společnosti

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Předměty:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 562
Božena: Němcová šíří osvětu na venkově
01:25

Božena: Němcová šíří osvětu na venkově

Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.

Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Gender: Ženská a mužská povolání
06:56

Gender: Ženská a mužská povolání

Ve studiu pořadu Hřiště 7 si s Irenou Smetáčkovou povídáme o typických "ženských" a "mužských" povoláních, o kterých se ve společnosti mluví. Proč se ve společnosti tyto stereotypy objevují? A existuje nějaké typické povolání pro ženy a muže? V závěru společného povídání si uvědomujeme, že pro výběr povolání jsou nejdůležitější naše schopnosti a dovednosti a také nás profese musí bavit. Ukázka je staršího data, jak je to se "ženskými" a "mužskými" povoláními v současnosti, může být tématem pro diskusi v hodině.

Mužské a ženské domácí práce
06:54

Mužské a ženské domácí práce

Do studia pořadu Hřiště 7 přichází Irena Smetáčková se hrou, která má představit činnosti, jež musíme dělat v domácnosti, aby dobře fungovala. Jaké práce to jsou? A kdo by tyto práce měl vykonávat - ženy, nebo muži? A proč? Existují mužské a ženské činnosti? Hru si můžete vyzkoušet i sami ve vaší rodině.

Gender: Co je stereotyp?
06:31

Gender: Co je stereotyp?

Co je to stereotyp? Jaké je nebezpečí stereotypů? Ve studiu pořadu Hřiště 7 nám odpovědi na tyto a další otázky pomůže společně s dětmi najít Irena Smetáčková. Zahrají několik scének, ve kterých stereotypy a předsudky prakticky přiblíží. Zároveň upozorní na to, jak je důležité umět si svůj názor prosadit a dokázat o něm přesvědčit i ostatní.

Registrované partnerství není manželství
02:10

Registrované partnerství není manželství

Lidé si často myslí, že registrované partnerství je manželství pro gaye a lesby. Mezi oběma institucemi ale existuje řada nemalých rozdílů, a to jak na symbolické, tak praktické rovině. Ty nejzásadnější se týkají vztahu k dětem. Svůj pohled na tuto problematiku přibližuje Michaela s Andreou, které vychovávají holčičku a společně čekají na lepší časy.

Proměna z chlapce na dívku
11:15

Proměna z chlapce na dívku

Matka Simona z malé obce u Jihlavy sama vychovává dvě děti. Starší Dany začíná v 15 letech proměnu z chlapce na dívku. Má za sebou konečný verdikt sexuologů, že je dívka v chlapeckém těle, a nastupuje na hormonální léčbu. Simona vzpomíná nejen na coming out své dcery, ale také na vyrovnání se s reakcemi okolí, na období depresí, šikany a nepochopení ze strany školy.

Byla jsem znásilněna
07:29

Byla jsem znásilněna

Yveta a Jiřina jsou ženy, které se v průběhu svého života setkaly se sexuálním násilím. Prokázaly velkou dávku odvahy, neboť o svých zážitcích dokázaly vyprávět. Paní Yvetu znásilňoval její manžel; přese všechno chtěla ochránit své dva syny. Jinou situaci zažila paní Jiřina, která byla jako malé děvčátko dlouho zneužívána, později i sexuálně svým nevlastním otcem.

Sexuální znásilnění se týká i mužů
03:11

Sexuální znásilnění se týká i mužů

Ačkoliv jsou oběťmi sexuálního násilí obvykle ženy, mohou se jimi stát i muži. Je vůbec možné, aby muže znásilnila žena? Pan Pavel sexuální násilí ze strany své manželky zažíval léta, a to doma ve své ložnici.

Prostituce: Živí mě moje tělo
06:54

Prostituce: Živí mě moje tělo

O prostituci mluvíme v naší společnosti jako o šedé zóně, ve které se pohybuje tisíce žen, ale nikdo ji neřeší. Největší motivací jsou rychle získané peníze. A proč? Jsem matka samoživitelka, nemám peníze na uživení dětí, na nájem, mám dluhy, jsem v exekuci, třu bídu s nouzí. Mnohé z žen tvrdí, že poskytování sexuálních služeb je jejich strategie pro přežití.

Rejpavá žížala: Nenech vodu odtéct
12:45

Rejpavá žížala: Nenech vodu odtéct

Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku.

Historie třetího pohlaví
03:45

Historie třetího pohlaví

Takzvané třetí pohlaví, vymykající se tradičnímu dělení na muže a ženy, tu bylo už odpradávna. Odborníci zabývající se problematikou genderu dokonce tvrdí, že předkřesťanské evropské společnosti neuznávaly pouze dva gendery spojené s biologickým pohlavím, protože tyto společnosti byly daleko rozmanitější, co se týče sociálních statutů a funkcí. Zajímavý pohled na problematiku genderu najdeme i dnes, např. v Jižním Súdánu a v Albánii, kde žena může složit slib cudnosti a následně vystupovat jako muž.

Deziluze z polistopadového vývoje
07:05

Deziluze z polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. I po třiceti letech pokládá většina lidí za největší hodnotu svobodu. Ale svoboda klade značný důraz na vlastní zodpovědnost a tomu se mnozí za vlády komunistů neměli možnost naučit. Mnoho očekávání a ideálů revoluce zůstalo nenaplněno, což nutně vyvolává pocit rozčarování a následně touhu po změně. Prostor pak dostávají různé populistické a demagogické subjekty a krize se prohlubuje.

Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle
13:52

Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle

Jak se cítí muž, který se narodil v ženském těle, a jak žena, která se narodila v těle mužském? Ten, kdo to nezažil, transsexualitu těžko pochopí. Změna pohlaví je velmi závažným životním rozhodnutím. Transsexuální lidé jsou často společností nepochopeni a nepřijati z důvodu své jinakosti. Denny, Tereza i Kristián vyprávějí svůj příběh.

Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály
10:32

Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály

Transsexuálové Denny, Tereza, Kristián a Petra vyprávějí o své životní proměně. Někteří z nich své tajemství skrývali desítky let. Změnu pohlaví řeší hormonální léčbou a chirurgicky. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující. Jak moc pro ně byla tranzice náročná a jak se ke změně postavila jejich rodina, přátelé a okolí?

Názory lidí na témata rozdělující společnost
10:44

Názory lidí na témata rozdělující společnost

Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.

Pluhy
06:17

Pluhy

Jak připravit pole na nový osev? Pole se zorá pluhem, ten dělá brázdu, otáčí zeminu a tím se prokypřuje půda. A to je vše? Ale kdepak! Které další stroje jsou ještě potřeba? Vydejte se s námi na pole a podívejme se na jeho přípravu před osetím. Pojďme to společně „zvorat“ ku našemu prospěchu. Tak jako Přemysl Oráč. Zaplaťpánbůh za ty stroje, která zjednodušují zemědělcům práci. Jonáš a Karel už je znají, tak teď je řada na vás!

Stavebnice Merkur
04:12

Stavebnice Merkur

Nejslavnější českou hračku, stavebnici Merkur, vám představí tento díl Wifiny. Jde o kovovou stavebnici z ocelových pásků a profilů, které v sobě mají předvrtané otvory ke spojování šroubky a spoustu různých doplňků. Jdou z ní vyrobit i opravdové stroje. Vyrábět se začala téměř před sto lety. Zajímavostí jistě je, že ji dodnes používají i vědci při návrzích různých technických modelů a prototypů.

Karel a Josef Čapkovi
04:52

Karel a Josef Čapkovi

Animovaný snímek, ve kterém se seznámíte s bratry Čapkovými. Bratři Karel a Josef prožili dětství plné klučičích šarvátek i společného fantazírování. Poslechněte si vyprávění o jejich nerozlučném přátelství a krásném světě beztíže, do kterého se vplížili mloci. Karel Čapek byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, věděli jste to?

UčíTelka (1. třída): Velikonoční tradice
26:32

UčíTelka (1. třída): Velikonoční tradice

Když děti učí telka! Nalaďte se s dětmi z 1. třídy na Velikonoce. S paní učitelkou Andreou si povíme o významu pomlázky a společně s dětmi si vyzkoušíte "umotat" králíčka Ňufíka z utěrky. Podle zvuků a obrázků si zopakujete jména některých ptáků. Paní učitelka si pro vás nezapomněla připravit zajímavost v podobě pštrosího vejce.

Prga: Životní prostředí
02:32

Prga: Životní prostředí

Princezna Prga řeší problém se znečištěným vzduchem. Zemi ohrožuje Puchlan Smrdutý. Lidé nemohou dýchat. Co s tím? Což kdybychom se místo autem přemisťovali častěji pěšky? A jakou roli v tomto boji hrají stromy?

UčíTelka (5. třída): Velikonoce v Evropě
23:39

UčíTelka (5. třída): Velikonoce v Evropě

Když děti učí telka! Co se vám vybaví, když se řekne Velikonoce? A věděli byste, jaké velikonoční zvyky mají například na Slovensku nebo v Německu? Společně s paní učitelkou Zuzkou a páťáky si představíme velikonoční tradice různých zemí Evropy.

Prga: Hospodaření s vodou
03:02

Prga: Hospodaření s vodou

Princezna Prga bojuje proti suchu. Sušivce zastavíme jenom šetrným hospodařením s vodou. A jak na to? Princezna nám poradí. Můžeme zachytávat dešťovou vodu nebo se místo koupání ve vaně sprchovat. Možností máme mnoho. Tak do toho!

Animovaná historie: Původ vánočních zvyků
01:08

Animovaná historie: Původ vánočních zvyků

Původ vánočních zvyků od Římanů až po Slovany a Germány nám představí tento animovaný díl. Dozvíme se, kdo si dával dárky a že stromečky se původně domů nosily i s kořeny. A víte, proč má vánoční cukroví tak často tvar hvězdičky, půlměsíce nebo slunečního kotouče?

Probíhá načítání