Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Chemie a společnost

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 66
Skleníkový efekt
03:48

Skleníkový efekt

Vysvětlení skleníkového efektu a jeho následná ukázka. Pomocí infračervené kamery je zachyceno infračervené záření plamene svíčky, ve vzduchu dobře viditelné. Nahrazením vzduchu oxidem uhličitým ve formě suchého ledu plamen mizí, po zředění koncentrace oxidu uhličitého se plamen opět zvýrazní.

Plastická síra
01:44

Plastická síra

Experiment, ve kterém roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě. Takto vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Síra je využívána k výrobě gumy a pneumatik.

Vodík: Výroba a využití
04:09

Vodík: Výroba a využití

Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.

Nebezpečí kouření
04:26

Nebezpečí kouření

Cigaretový kouř obsahuje více než šedesát rakovinotvorných látek, které se přichytávají na okem neviditelné aerosolové částice. Co jedna cigareta, to 10 miliard takových částic. V místnosti o velikosti 4 krát 3 metry pak vydrží plných šest hodin!

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?
03:05

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?

V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.

Skleníkový efekt snadno a rychle
02:55

Skleníkový efekt snadno a rychle

Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.

Recyklace PET lahve
07:01

Recyklace PET lahve

Ročně se na celém světě vyrobí miliony tun PET lahví, nabízí se proto otázka jak plastové láhve recyklovat. PET lahve se skládají z polymeru zvaného polyethylentereftalát, tudíž mají ve své struktuře převážně uhlík, kyslík a vodík. Proto můžeme plastové lahve spalovat za vzniku oxidu uhličitého a vody. Ale mnohem výhodnější je polyethylentereftalát recyklovat a znovu jej použít. Vědci se také zabývají otázkou, jak dlouhý polymerní řetězec rozložit na kratší části, které by poté mohly být biodegradabilní.

Alkohol za volantem
11:35

Alkohol za volantem

Jaký je vliv alkoholu na řízení vozidla? Jaký je rozdíl v jízdě řidiče ve střízlivém stavu a po požití většího množství alkoholu? Se zvyšujícím se promile alkoholu v krvi se mění chování řidičů a snižují se jejich reakční schopnosti.

Radiace v Čechách
11:53

Radiace v Čechách

Co je to radioaktivita? Co znamenají jednotky becquerel a sievert? Jaké jsou zdroje ozáření? Téměř polovinu celoživotní dávky ozáření tvoří radon, který vzniká rozpadem radia. Radon je druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny.

Oheň
04:42

Oheň

Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.

Tuhnutí malty
01:22

Tuhnutí malty

Experiment ukazující podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého je foukán oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.

Proměny CO2
03:52

Proměny CO2

Názorně si ukážeme koloběh uhlíku v přírodě, vznik oxidu uhličitého, jeho přeměny i jeho význam. V závěru je poukázáno na velké množství obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a jsou uvedeny dva způsoby jeho snižování.

Věda v plechovce od piva
04:56

Věda v plechovce od piva

Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to Vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.

Fotosyntéza jako zdroj energie
05:02

Fotosyntéza jako zdroj energie

Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.

Těžké kovy
05:12

Těžké kovy

Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.

Aditiva v potravinách
03:39

Aditiva v potravinách

Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.

Erupce sopky
02:33

Erupce sopky

Erupce sopek se projevuje několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetismem nebo geologickými deformacemi. Pro prevenci ztrát na lidských životech je nejdůležitější znát složení a koncentraci unikajícího plynu, především oxidu siřičitého. Po změření koncentrace oxidu siřičitého mohou vědci předpovědět, kolik magmatu se dere na povrch, tedy jak blízká je erupce. Jak tyto údaje vědci měří?

Palivo a nové materiály horkovzdušného balonu
02:35

Palivo a nové materiály horkovzdušného balonu

Představení uhlovodíku propanu jako paliva pohánějícího vzdušné balony a nových materiálů, které se využívají ke konstrukci balonů.

Potravinový inspektor
03:13

Potravinový inspektor

V čem spočívá práce potravinových inspektorů? Kontrolují potraviny v obchodech i v restauracích. A zjišťují, zda v potravinách nejsou nějaké škodlivé látky.

Čistění vody pomocí nanočástic
05:02

Čistění vody pomocí nanočástic

Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.

Pokus: Recyklace polystyrenu
01:52

Pokus: Recyklace polystyrenu

Jak se plastů zbavit nebo lépe recyklovat? Co dělat například s velkou polystyrenovou deskou? Polystyren je tvořen z velké části vzduchem. Jeho strukturu je možné narušit acetonem a uvolnit tak přebytečný vzduch.

Dusičnany v přírodě
03:53

Dusičnany v přírodě

Do moří se dostávají dusičnany z hnojiv. Mořské řasy se živí dusíkatými látkami, proto se mohou při zvýšeném množství dusičnanů v moři přemnožit. V rozumném množství je přítomnost dusičnanů vhodná, protože rostliny ji potřebují ke svému životu. Problém nastává, pokud se výskyt dusičnanů zvýší až příliš.

Výroba vína
04:06

Výroba vína

Jak se zpracovávají hrozny a vyrábí víno? Nejprve hrozny přeměníme na rmut a následně na mošt, který necháme kvasit. Odstraníme nežádoucí látky přidáním bentonitu. Po adsorpci čistý mošt zředíme teplou vodou a přidáme kvasinky. Po čtrnácti dnech získáme burčák.

Kontrovezní éčka
05:48

Kontrovezní éčka

Potravinářská aditiva prodlužují trvanlivost potravin, ovlivňují jejich energetickou hodnotu, ale třeba také chuť či vzhled. Označují se kódem, který se skládá z písmene E a trojmístného čísla, odtud název éčka. Jejich schvalování podléhá velmi přísným toxikologickým zkouškám. Více než polovinu z nich totiž netvoří žádná chemie, ale látky přírodní nebo přirozené povahy, tedy desítky neškodných, nebo dokonce zdraví prospěšných, látek. Syntetických látek, které se běžně v přírodě nevyskytují, je ze všech éček asi třetina. Již dlouho se však ví, že mnohá z nich nejsou prospěšná lidskému zdraví.

Probíhá načítání