02:40
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena éra vlády Přemysla Otakara II., jeho sňatková politika a úspěchy, ale i neshody s českou šlechtou a císařem, které nakonec vedly k jeho pádu.
Jan Lucemburský vládl na českém trůnu dlouhých třicet pět let. Jak se za jeho působení dařilo českým zemím a proč se mu říkalo král cizinec, ale také král slepý?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen život Karla IV. po návratu do Čech. Ukázka představuje i okolnosti, za kterých se Karel IV. stal římským a českým králem a římským císařem.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny reformy Josefa II., vydání tolerančního patentu, zrušení nevolnictví, cenzury, trestu smrti, zavedení jediné úřední řeči atd.
Za vlády Rudolfa II. dochází v českých zemích ke kulturnímu rozkvětu a k zlepšení zahraničních vztahů. Díky podpoře umění a vědy se Praha opět stává evropskou metropolí.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena doba Přemysla Otakara I., zisk dědičné koruny, práva na volbu panovníka a uznání hranic českého státu.
J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
Kdy a jak se slaví masopust a jak se jeho podoba měnila napříč staletími.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Ukázka popisuje historii hradu Pernštejn, který nebyl nikdy dobyt.
Pořad vypráví o pohřbu císaře Karla IV. ve svatovítské katedrále a hledá místo jeho posledního odpočinku: královskou hrobku. Přináší také mnoho detailů o smrti ve středověku.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a význam Kosmovy Kroniky české, jednoho z nejdůležitějších historických pramenů českých zemí.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.