Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Právo a politologie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-36 z 148
Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Oslava 28. října na Vítkově
04:34

Oslava 28. října na Vítkově

28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.

Registrované partnerství není manželství
02:10

Registrované partnerství není manželství

Lidé si často myslí, že registrované partnerství je manželství pro gaye a lesby. Mezi oběma institucemi ale existuje řada nemalých rozdílů, a to jak na symbolické, tak praktické rovině. Ty nejzásadnější se týkají vztahu k dětem. Svůj pohled na tuto problematiku přibližuje Michaela s Andreou, které vychovávají holčičku a společně čekají na lepší časy.

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?
12:04

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Asi nejvíc jich koluje kolem samotné demonstrace 17. listopadu. Stále tak zůstávají nevyjasněny některé otázky, např. jestli byla revoluce předem připravena, zda byl dav studentů cíleně manipulován, nebo kdo dal rozkaz k zákroku na Národní třídě, při němž bylo zraněno několik set lidí. Pozdější vyšetřování nic neobjasnilo, protože záznamy a nahrávky se ztratily a s důkazy bylo manipulováno.

Byla jsem znásilněna
07:29

Byla jsem znásilněna

Yveta a Jiřina jsou ženy, které se v průběhu svého života setkaly se sexuálním násilím. Prokázaly velkou dávku odvahy, neboť o svých zážitcích dokázaly vyprávět. Paní Yvetu znásilňoval její manžel; přese všechno chtěla ochránit své dva syny. Jinou situaci zažila paní Jiřina, která byla jako malé děvčátko dlouho zneužívána, později i sexuálně svým nevlastním otcem.

Sexuální znásilnění se týká i mužů
03:11

Sexuální znásilnění se týká i mužů

Ačkoliv jsou oběťmi sexuálního násilí obvykle ženy, mohou se jimi stát i muži. Je vůbec možné, aby muže znásilnila žena? Pan Pavel sexuální násilí ze strany své manželky zažíval léta, a to doma ve své ložnici.

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů
07:52

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.

Oslava 17. listopadu na Národní třídě
01:54

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.

Deziluze z polistopadového vývoje
07:05

Deziluze z polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. I po třiceti letech pokládá většina lidí za největší hodnotu svobodu. Ale svoboda klade značný důraz na vlastní zodpovědnost a tomu se mnozí za vlády komunistů neměli možnost naučit. Mnoho očekávání a ideálů revoluce zůstalo nenaplněno, což nutně vyvolává pocit rozčarování a následně touhu po změně. Prostor pak dostávají různé populistické a demagogické subjekty a krize se prohlubuje.

Názory lidí na témata rozdělující společnost
10:44

Názory lidí na témata rozdělující společnost

Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.

Německá okupace a jízda vpravo
02:17

Německá okupace a jízda vpravo

Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.

Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Památníky Milady Horákové
02:16

Památníky Milady Horákové

Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.

Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.

Rozpad ČSFR
03:42

Rozpad ČSFR

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.

Protest muslimky
02:17

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.

Rovné příležitosti mužů a žen v EU
02:11

Rovné příležitosti mužů a žen v EU

Evropská unie se zaměřuje na ochranu lidských práv, mj. se zabývá rovností žen a mužů. Mnozí se často ptají, zda nezachází někdy až moc daleko. Před zákonem jsou si lidé rovni, jinak ale muži a hlavně ženy složitě hledají spravedlivou rovnováhu, především v pracovním prostředí nebo v politice. Tuto nerovnováhu chtěla v roce 2012 změnit eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl ve vedení velkých firem. Ve videu z roku 2013 vidíme, že rovnosti mužů a žen často brání ženy samotné (ředitelka společnosti DuPont odmítající kvóty) a že za posledních sedm let jsme se v této oblasti příliš neposunuli. Přestože ženy tvoří polovinu společnosti, jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích je stále velmi malé. A stále dostávají za svou práci méně peněz.

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945
05:54

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.

Ženy poznamenané sexuálním násilím
04:54

Ženy poznamenané sexuálním násilím

Paní Yveta a Jiřina jsou ženy, které byly svým partnerem nebo nevlastním otcem znásilňovány. Jak se cítily? A jak se ženám s takovými zážitky žije? Obě ženy zůstaly poznamenány na celý život.

Krize politických stran
09:30

Krize politických stran

V České republice, ale nejen v ní, dochází v současné době ke krizi politických stran, přesněji řečeno ke krizi tradičního politického stranictví. V krizi je ale i celý koncept moderní politiky legitimizované skrze politické strany. Ztrácí se také důvěra v tradiční instituce. Jakkoli se to nezdá, může jít o velký problém, protože pokud by zanikl klasický model zastupitelské demokracie, mohl by být nahrazen jiným, třeba nedemokratickým modelem. Historie už ukázala, kam podobné krize mohou vést.

Náhorní Karabach
23:02

Náhorní Karabach

Na jednu stranu region s překrásnou krajinou, na druhou stranu oblast, kde zahynuly stovky lidí během války o Náhorní Karabach. Najdeme zde i trosky města Agdam, které dostalo název „Nová Hirošima“.

28. říjen 1918: revoluce, nebo převrat?
05:57

28. říjen 1918: revoluce, nebo převrat?

28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.

Válka o Náhorní Karabach a její následky
24:55

Válka o Náhorní Karabach a její následky

Kdo jsou znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach? Jaké jsou zdroje tohoto konfliktu, jaké jsou jeho následky a jak tento mezinárodní konflikt mění životy lidí?

Zatčení opata Tajovského
02:12

Zatčení opata Tajovského

Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.

Atmosféra sametové revoluce a Občanské fórum
03:04

Atmosféra sametové revoluce a Občanské fórum

Významná osobnost českého politického a kulturního života Luboš Dobrovský narazil v životě na spoustu překážek. Jednou z nich byla i nemožnost studia jeho synů. Režim to nedovoloval. Nejen jemu, ale i celé společnosti se do paměti zapsala listopadová studentská demonstrace na Národní třídě (sametová revoluce, něžná revoluce). Jako reakce na brutální zásah proti této demonstraci vzniká Občanské fórum, v čele s Václavem Havlem. Toto politické hnutí odmítalo totalitní komunistický režim.

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku
04:10

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku

Politik Ján Langoš, jeden z nejvýraznějších vůdců hnutí Veřejnosť proti násiliu, které vzniklo vedle českého Občanského fóra na Slovensku, zemřel v roce 2006 při autonehodě. Jeho životní partnerka a přátelé vzpomínají na jeho osobnost a na éru komunismu, ve které žil. Na Slovensku byl výrazným představitelem sametové revoluce, poté byl zvolen ministrem vnitra. Nikdy se svých zásad nevzdal, nepřestal usilovat o pojmenování a zmapování temných stránek naší minulosti, byl to neúnavný zápasník se zlem a bezprávím. Hlavním jazykem ukázky je slovenština.

Rozpad Československa ve fotografii
05:59

Rozpad Československa ve fotografii

V roce 1992 probíhaly politické rozhovory, které měly vyjasnit otázku rozdělení Československa. Novináři už na tyto schůzky nechtěli chodit, protože vždy skončily bez výsledku a fotky z nich byly nepoužitelné. Fotograf Petr Brenkus měl ale zrovna k dispozici nový teleobjektiv. Na schůzku do Brna do vily Tugendhat odjel, vyhledal vhodné místo a z velké vzdálenosti zachytil památný okamžik: Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli sami mezi čtyřma očima rozpad republiky. Vznikla tak velmi zajímavá, první slovenská paparazzi fotka.

Volební účast ve Švédsku
01:29

Volební účast ve Švédsku

Švédsko se vyznačuje velmi vysokou účastí ve volbách. Zájem o politiku se ve velké míře projevuje už u mládeže a naprostá většina švédského obyvatelstva cítí jako svou občanskou povinnost přijít k volbám. Je to ostatně jediná možnost, jak lidé mohou ovlivnit dění ve své zemi. Vysoká volební účast má ale i jiné důvody, jak vysvětluje švédský novinář.

Válka o Náhorní Karabach pohledem Ázerů
25:03

Válka o Náhorní Karabach pohledem Ázerů

Jaké jsou důsledky válečného konfliktu nazývaného „válka o Náhorní Karabach“? Jak se žije uprchlíkům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a zahnáni do cizí země?

Kupčení s volebními hlasy
16:13

Kupčení s volebními hlasy

Svobodné volby jsou základním principem demokratického režimu. Bohužel pro mnoho politiků neznamená aktivní účast v politickém životě službu společnosti, často se hraje spíš o moc, vliv a přístup k penězům. Z toho důvodu se lze setkat s kupčením s hlasy voličů, které má za cíl ovlivnit volební výsledek, a to především v komunálních volbách. K těmto volebním podvodům slouží především dvě praktiky: přímé uplácení sociálně slabších občanů a účelové přihlašování lidí k fiktivnímu trvalému pobytu. Jak to vypadá v praxi?

Volební kuchařka
17:22

Volební kuchařka

Volby se konají v České republice několikery, ale ty nejdůležitější jsou pravděpodobně volby do Poslanecké sněmovny. Každý zletilý občan má volební právo, a i když jde o právo a nikoli o povinnost, mělo by být v zájmu každého podílet se alespoň touto nejmenší měrou na správě státu. Pojďme se podívat blíže na některé technické záležitosti ohledně voleb: kdo a jak vlastně volí, jak vznikají okrskové volební komise, co je to voličský průkaz a zvláštní seznam voličů, jaký volební lístek je neplatný nebo co je to tzv. kroužkování.

Jak volit v komunálních a senátních volbách
04:32

Jak volit v komunálních a senátních volbách

Komunální a senátní volby se v principu shodují s volbami do Poslanecké sněmovny, ale po technické stránce tu dochází k rozdílům. Jinak totiž vypadají volební lístky a jiným způsobem se upravují. Zatímco volba kandidáta do Senátu je jednoduchá, úprava volebních lístků při volbě kandidátů či politických stran do obecních zastupitelstev je poměrně zapeklitá záležitost. Volič má na výběr tři možnosti a my si je podrobně rozebereme.

Vstup České republiky do EU
04:30

Vstup České republiky do EU

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.

Reakce komunistů na Chartu 77
05:44

Reakce komunistů na Chartu 77

Charta 77 vzbudila u komunistické vlády silnou reakci. Důvodů bylo více. Především se komunisté obávali, že k rozumně sepsanému textu by se mohly připojit desetitisíce lidí, což už by mohl být problém, a velký vliv měla i publicita. O Chartě 77 se psalo ve všech světových denících a celý akt vyvolal mimořádnou diplomatickou aktivitu. Za podepsání Charty 77 nemohli ani nikoho uvěznit a pro trestní stíhání bylo třeba hledat zástupné důvody. Účty se signatáři si režim částečně vyrovnal až o dva roky později při procesu s členy VONS.

Seriál 30 případů majora Zemana
06:02

Seriál 30 případů majora Zemana

Seriál 30 případů majora Zemana je snímek, který byť vznikl v dobách normalizace, stále budí emoce a zájem. Byl založen na skutečných kriminálních případech, avšak náležitě ideově upravených a prezentovaných tak, aby podporovaly komunistickou propagandu. Výpravný seriál se vysílá dodnes a nachází si své diváky, a to nejen mezi pamětníky. Dokonce má svůj fanklub. Přes všechna negativa se mu nedá upřít, že ve veřejném prostoru vzbuzuje tolik potřebnou debatu o naší minulosti.

Politické procesy
12:04

Politické procesy

Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.

Probíhá načítání