Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Druhý Newtonův zákon, neboli zákon síly, si dokážeme pomocí autíčka a fénu. Pokud bude na autíčko působit větší síla, udělí mu větší zrychlení. V případě stejně velké působící síly se pomaleji bude rozjíždět autíčko s nákladem. Zrychlení je tedy přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti. Druhý Newtonův zákon nám říká jednu důležitou věc. Kde je síla, tam musí být i zrychlení a naopak. Kde je zrychlení, tam musí automaticky působit nějaká síla. Chcete si udělat představu, jak velká je síla jednoho newtonu?
Už jste někdy potřebovali zvednout náklad do výšky? Pak jste možná použili jeden z jednoduchých strojů – kladku. Obyčejná kladka, která je upevněná na závěsu, se nazývá kladka pevná. Její funkce spočívá v tom, že nezmenší sílu, kterou musíme působit, ale obrací její směr. U volné kladky je jeden konec lana upevněn v horním bodě, zatímco kladka je volně spuštěna do dolní části provazu a tahá se za volný konec lana. V případu volné kladly musíme působit silou ve směru přemisťování, ale stačí vyvinout poloviční sílu, než je tíha nákladu. Pokud spojíme více volných a pevných kladek dohromady, získáme kladkostroj. Pomocí něj můžeme zvednout mnohem větší náklad. Ovšem bez kladkostroje i s kladkostrojem musíme vykonat vždy stejnou práci.
Jak se počítá hydrostatický tlak? A jak je to vlastně s tlakem v určité hloubce pod hladinou vody v přehradě? Na hladinu totiž působí „píst“ v podobě vzduchu, který má atmosférický tlak. Ten není zanedbatelný. Překvapením je, že v nádobách různých tvarů, v nichž voda dosahuje do stejné výšky, je u dna stejný tlak. Hydrostatický tlak skutečně závisí jenom na hloubce vody a ne na tom, jak vypadá nádoba. Tomu se říká hydrostatický paradox.
Čím je způsoben atmosférický tlak? Atmosférický tlak je důsledkem tíhy vzduchu. Nezbytnou podmínkou pro jeho působení je hmotnost vzduchu. Jak zvážíme vzduch? Ukážeme vám! Tlaková síla ve vzduchu působí ze všech stran. To si dokážeme experimentem s kovovými (magdeburskými) polokoulemi, které přiložíme k sobě a odčerpáme mezi nimi vzduch. Jejich roztržení pak není vůbec jednoduché.
Třetí Newtonův zákon se také nazývá zákon akce a reakce. Ukážeme si platnost tohoto zákona na odrazu běžce při startu. V okamžiku startu zatlačí běžec chodidlem do startovního bloku. Ve stejném okamžiku vznikne síla opačného směru, kterou startovní blok působí do chodidla běžce. Právě tuto sílu využívají běžci k rychlému startu. Při odstrkování dvou stejně těžkých loděk bidlem se rozjedou obě loďky od sebe stejnoměrně, přestože působila pouze jedna osoba na bidlo. Platí totiž, že jakou silou působí bidlo na loď, takovou silou působí loď na bidlo.
Jaký je rozdíl mezi manuální a mechanickou prací? Jaká je jednotka práce? Kdy vykonáme větší práci: při zvedání činky vážící 20 kilogramů nad hlavu, nebo při tahání závaží o hmotnosti 2 kilogramy na vrchol věže?
Aby tělesa mohla při vzájemném silovém působení vykonávat práci, musí získávat energii. Jak se vypočítá tíhová potenciální energie, kterou nazýváme polohovou energií? Práce je způsob, jak tělesu předat mechanickou energii, ale platí to i naopak. Všude, kde je přírůstek nebo úbytek mechanické energie, tam se koná práce. Energie se neztrácí, pouze se přeměňuje. Například polohová energie se může přeměnit v energii pohybovou. Ve vodních elektrárnách se přeměňuje pohybová energie v elektrickou.
Jaký je rozdíl mezi mechanickou prací a výkonem? Výkon definujeme jako práci za jednotku času. Jednotkou výkonu je watt nebo také koňská síla. Jak velký je výkon jednoho wattu? Věděli jste, že dlouhodobě je člověk schopen vyvinout výkon okolo 100 wattů.
Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?
Vyzkoušejte si své znalosti o teple, jeho přenosu a teplotách v krátkém kvízu. Víte například, k čemu slouží solární kolektory nebo jaká je teplota vlákna svítící žárovky?
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
