04:22
Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.
01:26
Pojďme se společně podívat na život významného skotského mechanika. James Watt byl od dětství velmi vnímavý a hloubavý. Když studoval na univerzitě, osudným se mu stala oprava stroje, který se používal k čerpání vody z dolů. Stroj byl nehospodárný a Watt přišel s nápadem, že parní stroj musí mít oddělené chlazení a dvousměrný tlak páry. S parním pohonem prorazil a ten se stal základem průmyslové revoluce.
01:10
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
06:07
Černá díra je vesmírný objekt s ohromující gravitační silou, která pohltí všechno v dosahu. Silná gravitace způsobuje takzvanou gravitační čočku. To znamená, že v blízkosti černé díry se ohýbá i světlo a my potom vidíme vesmírné objekty jinde, než ve skutečnosti jsou. Podívejte se, jak si lze doma vyrobit jednoduchý model černé díry.
07:17
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
01:59
První úspěšný pokus s jaderným štěpením proběhl už před druhou světovou válkou. Zanedlouho poté jádro zabíjelo, ale bylo i využito jako zdroj energie. Ovšem ani za sedmdesát let se nepodařilo lidstvu dokonale jádro zvládnout. Počátky výzkumu jaderné energie nás provede Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.
05:00
Z čeho se skládá dalekohled a jak ho lze sestrojit? Každý dalekohled má dvě čočky, objektiv a okulár. A jaký je rozdíl mezi spojkou a rozptylkou? Jak si sestrojíte vlastní dalekohled?
01:49
Perpetuum mobile se lidé snažili vytvořit dlouhá staletí. Ale fyzika ukázala, že tento stroj není možné sestrojit. Zákon zachování energie říká, že energii není možné vytvořit, ani zničit, pouze ji přeměnit na jiný druh energie. Jak to funguje v praxi si ukážeme.
01:05
Ukážeme si, že fyzika nejsou kouzla, i když to tak někdy může vypadat. Do květináče dáme nožík rybičku. Při pohledu z určitého úhlu není rybička vidět, jelikož mezi ní a očima je stěna květináče. Ale když do květináče nalijeme vodu, tak najednou rybičku uvidíme, protože světlo se na hladině vody láme. Jak je možné, že vidíme za roh?
03:09
Michael Faraday popsal, jak spolu souvisí elektrický proud a magnetismus. Okolo každého vodiče, kterým prochází elektrický proud, se vytváří magnetické pole. Tohoto objevu využil k sestrojení prvního elektromotoru. Uskutečnil tedy první přeměnu elektrické energie na mechanickou a elektřina poprvé něco roztočila. Jak elektromotor funguje?
02:57
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
02:11
Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.