Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Lidové oslavy konce starého a začátku nového roku odjakživa provázela nevázaná zábava a obžerství. K novodobým silvestrovským zvykům patří především přípitek šampaňským a ohňostroj, který měl mimochodem v oblibě už Rudolf II. A svou historii mají i oblíbené české chlebíčky.
Nový rok připadá na 1. ledna teprve od 16. století, kdy byl zaveden gregoriánský kalendář, a s křesťanstvím souvisí i pojmenování posledního dne roku. Samotné oslavy a zvyky se v průběhu času měnily, ale bujaré oslavy se církvi potlačit nepodařilo.
Tříkrálové tradice se staly počátkem dvacátého století námětem humorných ilustrací a karikatur. Autorem jedné z nich byl i Josef Lada, který kromě ní zanechal i několik pro něj typických obrázků zachycujících obchůzky tří králů.
Se svátkem Tří králů se v minulosti pojily různé tradice a zvyky. K těm, které přetrvaly dodnes, patří především obcházení dětí převlečených za tři krále a koledování. Novější tradicí je potom pořádání tříkrálových průvodů.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.
Panna Marie přinesla malého Ježíše čtyřicet dní po porodu do chrámu a podle legendy v něm prorok Simeon rozpoznal Spasitele. Křesťané si tento den připomínají 2. února, tedy na Hromnice, jako svátek Uvedení Páně do chrámu.
Petřínský vrch byl v předkřesťanských dobách zasvěcen bohu Perunovi a nedaleko dnešního kostela sv. Vavřince se nacházelo pohanské obětiště. Legenda o Perunovi a sv. Vavřincovi patří k nejstarším petřínským legendám.
Snad žádný svátek nebo obřad se neobejde bez světla svíček. Výjimkou nejsou ani Hromnice, podle nichž se svíčky dokonce i pojmenovaly. Pořad ukazuje, jak se svíčky vyrábějí a jak dlouhá je jejich historie.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
13 464
755
4 586
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.