01:30
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Tříkrálové tradice se staly počátkem dvacátého století námětem humorných ilustrací a karikatur. Autorem jedné z nich byl i Josef Lada, který kromě ní zanechal i několik pro něj typických obrázků zachycujících obchůzky tří králů.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic. Zámecký park je se zámkem kulturní památkou ČR.
Představíme si současné i historické časopisy očima odborníků: zhodnotíme typografii legendárního měsíčníku pro moderní kulturu Red, experimentálního časopisu pro mladé Živel, výtvarného časopisu Komfort, významného periodika 60. let – časopisu Plamen, který se zaměřoval na uměleckou i občanskou svobodu, a časopisu Typo, který byl klíčovým oborovým periodikem o designu a typografii.
Ukázka popisuje, kdy a jak se kácí májka a jaká tradice s ní souvisí.
Kutná Hora, dnes zapsána na seznamu UNESCO, je známá také díky rodnému domu slavného představitele rodu Daczických – Mikuláše. Kromě pár městských domů, které Daczičtí kdysi vlastnili v Kutné Hoře, lze zmínit další místa, která jsou s rodem nějakým způsobem spjata: Filipov, hrad Zvíkov či zámeček Kluky u Čáslavi, který musela rodina prodat a během totalitního režimu sloužil národnímu výboru.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.