Našli jsme pro vás videí: 222
03:18
Lze vrátit zábor půdy?
Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.
12:49
Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
16:09
Boj o půdu
Má se stát starat o veřejný zájem a chránit životní prostředí, nebo se má spojit se soukromou firmou a hájit její zájmy na úkor životního prostředí? Na tuto otázku není těžká odpověď. Avšak praxe v České republice ukazuje, že druhá varianta je běžnou praxí. Jako v kauze Nemak, kdy soukromému investorovi pomohl stát vyvlastnit úrodnou půdu od soukromého farmáře. Nemak na ní postavil výrobní halu, přestože ve stejné době mohl stavět v nedaleké průmyslové zóně na daleko méně kvalitní půdě. Pasáž názorně ukazuje příčiny neutěšeného tempa záboru půdy v České republice, které v posledních desetiletích nevratně poškodilo tvář naší krajiny. V době vzniku dokumentu například místo toho, aby stát bránil dalším podobným případům zvýšením poplatků za vynětí z půdního fondu, tvůrci zákonů bojovali za jejich snížení.
13:27
Biofarma
Co je trendem v současném zemědělství? Stále více biofarem, které nepoužívají ani chemická hnojiva, ani krmiva. Co všechno obnáší ekologické hospodaření a jakými mimoprodukčními činnostmi se biofarmy mohou zaobírat? Martin Dejdar nás zavede na dvě z nich.
09:33
Kořenové čistírny
Mnoho obcí, usedlostí i domácností řeší úlohu, jak naložit se splašky, a přitom dodržet čistotu odpadních vod. Jako jedna z možností se nabízí kořenová čistírna. Je ideální i pro chalupy, protože nevyžaduje, oproti biočističkám, celoroční provoz. Pro čištění odpadních vod slouží i na mnoha obcích. Například v obci Zbenice funguje obecní kořenová čistírna již 17 let a rozhodnutí tehdejšího vedení obce pro tuto variantu čističky by ani po letech neměnili. Závěrečná část videa nás zavede do pěstírny rostlin pro kořenové čistírny.
09:41
Jak zabránit erozi půdy?
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
02:00
Mizení rumunského pralesa
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
09:09
Trvale udržitelné lesní hospodářství
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
01:51
Devastace lesů v Krušných horách
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
02:45
Kůrovec a smrkové monokultury na Bruntálsku
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
05:35
Hydrologická a klimatologická funkce lesů
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
01:04
Stavba rybníka v Pačejově
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
