Petřínský vrch byl v předkřesťanských dobách zasvěcen bohu Perunovi a nedaleko dnešního kostela sv. Vavřince se nacházelo pohanské obětiště. Legenda o Perunovi a sv. Vavřincovi patří k nejstarším petřínským legendám.
Snad žádný svátek nebo obřad se neobejde bez světla svíček. Výjimkou nejsou ani Hromnice, podle nichž se svíčky dokonce i pojmenovaly. Pořad ukazuje, jak se svíčky vyrábějí a jak dlouhá je jejich historie.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
Název třetí postní neděle, které se říká Kýchavná, souvisí údajně s morem. Ten v 6. století zachvátil Řím. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy „pomoz Pán Bůh“ a „pozdrav Pán Bůh“.
O Sazometné neděli, jak už název napovídá, se nejen vymetaly komíny, ale uklízela se celá domácnost. Úklid symbolizoval nový začátek, který si naši předkové tradičně spojovali s jarem.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Velikonočním svátkům předchází čtyřicetidenní půst, který začíná Popeleční středou. Součástí mše konané v tento den je udílení tzv. popelce.
Bílá sobota je nejdůležitějším dnem Velikonoc, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Koledníci naposledy procházejí po vsi s řehtačkami, přes den se neslaví mše svatá ani další svátosti a hlavní církevní obřad se koná až po setmění.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Zelený čtvrtek je součástí pašijového týdne. V tento den utichají všechny zvony a nahrazují je koledníci chodící po vesnici s řehtačkami. K Zelenému čtvrtku patří i tradiční jídla, např. jidáše.
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
13 579
759
4 630
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
Člověk a společnost pro 2. stupeň ZŠ
