Zdeněk Svěrák vypráví příběh pana Holátka. Příběh, který tvoří samá rčení. Schválně, jestli znáte význam všech, která tu zazní.
Příběhy obyčejného šílenství v režii Petra Zelenky dodnes představují jednu z ikonických her Dejvického divadla. Podívejte se na ukázku z tohoto představení.
Vyšehradský kodex představuje vůbec nejcennější rukopis České republiky. Jedná se o tzv. evangelistář, který vznikl patrně k příležitosti korunovace Vratislava II. Dnes je rukopis uložený v Národní knihovně a my se na něj společně podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
Pasionál abatyše Kunhuty patří k velmi vzácným písemným památkám naší středověké literatury. Ve videu se podíváme nejen na to, jak kniha vypadá a o čem pojednává, ale i na to, jaké postavení či možnosti měly ženy ve středověku a kdo vlastně byla abatyše Kunhuta.
Velislavova bible patří k našim nejcennějším středověkým rukopisům. Je unikátní zejména tím, že svojí podobou v podstatě připomíná komiks, nad textem převažuje obrazový materiál, který vypráví příběh. To samozřejmě umožnilo i zpřístupnění knihy méně gramotným. Blíže se na tento rukopis podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
Ignác Tirsch byl v 18. století pražskými jezuity vyslán jako misionář do dalekého Mexika. Nejenže zde šířil křesťanskou víru, ale na základě svých zkušeností a poznatků sepsal tzv. Codex pictoricus Mexicanus, který pro nás dodnes představuje unikátní zdroj informací o tehdejších obyvatelích Mexika. Ve videu se blíže podíváme na tento ojedinělý rukopis.
Kavárny jsou společenský fenomén moderní doby. Již v době secese byly kavárny součástí společenského života, ale teprve po první světové válce se staly jeho centrem a zrodila se zde také tehdejší populární hudba, jazz a swing.
Milan Kundera v 50. letech 20. století zahájil svoji literární činnost poezií. Této části tvorby se však později razantně zřekl. Proč tomu tak bylo? A je jeho postoj k prvotní tvorbě vůbec podstatný? O tom si více poslechneme v pořadu Historie.cs.
Zdeněk Svěrák vypráví příběh pana Holátka, tvořený vlastně jen rčeními. Kolik jich znáte a která z nich jsou pro vás naopak úplně nová? Podívejte se a přemýšlejte o tom, jak vznikla.
Podívejte se na závěrečnou pasáž dvoudílné životopisné inscenace o pobytu Jana Amose Komenského ve Švédsku. Tam zpočátku našel pochopení pro své politické názory a osud Čechů, po rozhovoru s královnou mu ale vyhasíná poslední naděje na pomoc pro české evangelíky.
Vybraná pasáž ze druhého díla televizní inscenace Světlo z temnot o Janu Amosi Komenském ukazuje jeho snahu o ovlivnění mírových jednání na konci třicetileté války u švédské královny s cílem zaručení náboženské svobody pro protestanty ve své zemi.
Pasáž z dvoudílné životopisné inscenace o Janu Amosi Komenském z roku 1979 zachycuje jeho rozhovor s kancléřem během pobytu na švédském královském dvoře. V té době - době mírových jednání na konci třicetileté války - si Komenský dělal velké naděje na návrat do vlasti...
14 204
866
4 813
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.