Hra Ucpanej systém patřila k ikonickým představením Dejvického divadla. Hra, ve které zaznělo asi nejvíce vulgarit na české divadelní scéně, diváky bavila i přiváděla k zamýšlení o vyprázdněném světě a smyslu v něm. Pojďme se podívat na ukázky z této inscenace i na to, jak vzpomínají herci Dejvického divadla na okolnosti vzniku představení.
Zdeněk Svěrák vypráví příběh pana Holátka. Příběh, který tvoří samá rčení. Schválně, jestli znáte význam všech, která tu zazní.
Příběhy obyčejného šílenství v režii Petra Zelenky dodnes představují jednu z ikonických her Dejvického divadla. Podívejte se na ukázku z tohoto představení.
Vyšehradský kodex představuje vůbec nejcennější rukopis České republiky. Jedná se o tzv. evangelistář, který vznikl patrně k příležitosti korunovace Vratislava II. Dnes je rukopis uložený v Národní knihovně a my se na něj společně podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
Pasionál abatyše Kunhuty patří k velmi vzácným písemným památkám naší středověké literatury. Ve videu se podíváme nejen na to, jak kniha vypadá a o čem pojednává, ale i na to, jaké postavení či možnosti měly ženy ve středověku a kdo vlastně byla abatyše Kunhuta.
Velislavova bible patří k našim nejcennějším středověkým rukopisům. Je unikátní zejména tím, že svojí podobou v podstatě připomíná komiks, nad textem převažuje obrazový materiál, který vypráví příběh. To samozřejmě umožnilo i zpřístupnění knihy méně gramotným. Blíže se na tento rukopis podíváme ve videu z pořadu Poklady Klementina.
Ignác Tirsch byl v 18. století pražskými jezuity vyslán jako misionář do dalekého Mexika. Nejenže zde šířil křesťanskou víru, ale na základě svých zkušeností a poznatků sepsal tzv. Codex pictoricus Mexicanus, který pro nás dodnes představuje unikátní zdroj informací o tehdejších obyvatelích Mexika. Ve videu se blíže podíváme na tento ojedinělý rukopis.
Kavárny jsou společenský fenomén moderní doby. Již v době secese byly kavárny součástí společenského života, ale teprve po první světové válce se staly jeho centrem a zrodila se zde také tehdejší populární hudba, jazz a swing.
Milan Kundera v 50. letech 20. století zahájil svoji literární činnost poezií. Této části tvorby se však později razantně zřekl. Proč tomu tak bylo? A je jeho postoj k prvotní tvorbě vůbec podstatný? O tom si více poslechneme v pořadu Historie.cs.
Zdeněk Svěrák vypráví příběh pana Holátka, tvořený vlastně jen rčeními. Kolik jich znáte a která z nich jsou pro vás naopak úplně nová? Podívejte se a přemýšlejte o tom, jak vznikla.
Podívejte se na závěrečnou pasáž dvoudílné životopisné inscenace o pobytu Jana Amose Komenského ve Švédsku. Tam zpočátku našel pochopení pro své politické názory a osud Čechů, po rozhovoru s královnou mu ale vyhasíná poslední naděje na pomoc pro české evangelíky.
Vybraná pasáž ze druhého díla televizní inscenace Světlo z temnot o Janu Amosi Komenském ukazuje jeho snahu o ovlivnění mírových jednání na konci třicetileté války u švédské královny s cílem zaručení náboženské svobody pro protestanty ve své zemi.
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.