V současné době je na repertoáru Dejvického divadla rovněž hra Vina. Jak toto představení ovlivnila pandemie covidu? A jak herci reflektují Ivana Trojana v režisérské pozici? O tom více ve videu z dokumentárního cyklu o Dejvickém divadle.
Jak propojit hru ve hře v Shakespearově Hamletovi, příběh Alexandra Litviněnka a herce Dejvického divadla? Přesně o to se pokusil režisér Jiří Havelka ve hře Vražda krále Gonzaga. Ve videu se dozvíme, jak tato hra se silným politickým apelem vznikala a čím je specifická.
Hrou Zásek se poprvé v pozici režiséra v Dejvickém divadle objevil herec Ivan Trojan. Jak ale zjistíme ve videu, na počátku inscenace byl pouhý nápad na téma, celý text hry vznikl až z improvizací herců během zkoušek. Podívejme se na průběh vzniku představení i na ukázky z něj.
Hra Příběhy obyčejného šílenství v režii Petra Zelenky představovala jistý zlom ve vývoji Dejvického divadla. Přispěla k tomu, že se o „Dejvickém" začalo mluvit jako o jistém pojmu. Ve videu si vyslechneme vzpomínky na vznik i inscenace, které jsou doplněny o ukázky z představení.
V roce 2002 uvedlo Dejvické divadlo hru Sirup s podtitulem Hra ze života. Napsal ji a režíroval Miroslav Krobot, který je s Dejvickým divadlem neodmyslitelně spjat. Ve videu se podíváme jak na ukázky z inscenace, tak na komentáře a vzpomínky herců a režiséra samého.
Dejvické divadlo dnes představuje jednu z nejprestižnějších a diváky nejžádanějších divadelních scén u nás. Ve videu se podíváme na to, jak jeho současnou podobu či výzvy a překážky reflektují herci tohoto dnes už legendárního pražského divadla.
Představení Teremin v režii Petra Zelenky dodnes představuje jedno z ikonických představení Dejvického divadla. Tematicky se věnuje pozoruhodné postavě ruského vědce, vynálezce, hudebníka a špiona L. S. Theremina, který se svými kolegy v Americe v podstatě založil první elektrickou kapelu na světě. Podívejme se společně na ukázky z inscenace i na vzpomínky a komentáře herců.
Hra Ucpanej systém patřila k ikonickým představením Dejvického divadla. Hra, ve které zaznělo asi nejvíce vulgarit na české divadelní scéně, diváky bavila i přiváděla k zamýšlení o vyprázdněném světě a smyslu v něm. Pojďme se podívat na ukázky z této inscenace i na to, jak vzpomínají herci Dejvického divadla na okolnosti vzniku představení.
Dvorní překladatelka Bulgakovových děl Alena Morávková představuje v reportáži osud překladu románu Mistr a Markétka. Současně je prezentováno nově vydané dílo Deníky Mistra a Markétky, které mimo jiné provází i zmíněným románem.
Denní tisk patří mezi masová média. Pasáž vysvětluje, proč noviny čteme – přináší totiž aktuální informace.
První výraznou ženskou autorkou detektivek v českém prostředí byla v šedesátých letech minulého století Anna Sedlmayerová. Proslavila se románem Pomozte mi, Terezo!, ve kterém uvedla do české literatury první vyšetřovatelku - ženu. V období normalizace Sedlmayerová publikovat nesměla, režimu se znelíbila románem Symbol zůstal mramorový. Tvorbu autorky charakterizuje literární historik Michal Jareš a policejní historik Radek Galaš přidává dobový kontext žen ve službách policie.
Zajímavým způsobem zasáhla do vývoje české detektivky autorská dvojice Jan Zábrana a Josef Škvorecký. Protože Škvorecký nemohl po skandálu s vydáním Zbabělců publikovat, vycházely prózy, na kterých se autorsky podílel, pod Zábranovým jménem. Škvoreckého spoluautorství vešlo ve známost až po listopadu 1989. Ve své detektivní trilogii stvořili Zábrana se Škvoreckým postavu doktora Pivoňky.
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.