Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Biologie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Témata předmětu

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 235

Pavoučí vlákna

08:20

Pavoučí vlákna

Jaké je složení pavoučího vlákna? Proč je tak pevné a zároveň pružné? A jak se šetrně zbavit pavouků? A víte, kolik je pavoučích druhů? K čemu je dobrý pavoučí jed? S tím vším vás seznámí Michael.

Organická hmota pro pole

09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Jak vrátit půdě život

06:07

Jak vrátit půdě život

Jak vrátit do poškozené půdy život? Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Holoseče a degradace půdy

01:26

Holoseče a degradace půdy

Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.

Genom jablka

03:27

Genom jablka

Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.

Biopolymery: lepidlo na kosti

02:10

Biopolymery: lepidlo na kosti

Vědci z Vysokého učení technického v Brně vyvinuli nové implantáty na bázi biopolymerů, které budou sloužit k léčbě kostí, chrupavek či vazů. Biopolymer je možné dopravit na místo zranění injekční stříkačkou, pacient se tedy může vyhnout operaci. Tento speciální polymerní kompozit je termosenzitivní, což znamená, že je za pokojové teploty tekutý, zatímco při teplotě lidského těla během několika desítek vteřin ztuhne, tedy dokáže porušenou kost "slepit".

Hemoglobin a vázání kyslíku

08:48

Hemoglobin a vázání kyslíku

Bez dostatečného přísunu kyslíku ze vzduchu, například ve vysokých nadmořských výškách, naše tělo slábne a mysl rovněž. Tolik potřebný kyslík váže v krvi sloučenina známá jako hemoglobin. Michael ale pracuje na jiných sloučeninách, které rovněž vážou kyslík. Jsou to speciální borové klastry, které stejně jako hemoglobin umí zase kyslík za vhodných podmínek pustit.

Ztráta biodiverzity v půdě

09:45

Ztráta biodiverzity v půdě

Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.

Jak funguje lidská paměť během učení

07:10

Jak funguje lidská paměť během učení

Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat? 

Přizpůsobivost reprodukčních strategií

07:50

Přizpůsobivost reprodukčních strategií

Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."

Vlastní versus nevlastní potomek

05:33

Vlastní versus nevlastní potomek

Člověk je veden vrozenou schopností a touhou postarat se o nově narozené či nezaopatřené mládě. Instinktivně pečujeme o své děti, ale i o děti cizí. Na základě vědeckých studií ovšem bohužel zjišťujeme, že jsou-li si rodiče vědomi, že potomek není jejich vlastní, častěji na takovém dítěti páchají násilí. Psychologické mechanismy nám brání chovat se násilně k malým dětem, ovšem v případě nevlastního dítěte tyto mechanismy snadněji selžou.

Žárlivost jako strategie hlídání partnera

04:45

Žárlivost jako strategie hlídání partnera

Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?

Načíst další videa
Probíhá načítání